63. Stavba stonku II. - dvouděložné, primární stavba

Stáhnout

Parametry úlohy

Teoretický úvod

Stonek je tvořen stejnými pletivy jako kořen. Na povrchu stonku je jednovrstevná pokožka (epidermis), pod ní je několikavrstevná primární kůra (cortex) a uvnitř stonku střední válec (stelé). Ve středním válci probíhají cévní svazky, které obklopují centrální dřeň. Vnější vrstva primární kůry se označuje hypodermis a je tvořena mechanickými pletivy – sklerenchymem a kolenchymem. Může být souvislá nebo v izolovaných pruzích na hranách či žebrech stonku. Střední část kůry – mezodermis je tvořena parenchymatickými buňkami, u mladších stonků s chloroplasty. Vnitřní vrstva kůry je endodermis a odděluje primární kůru od středního válce. Uspořádání cévních svazků ve stonku je charakteristické pro jednotlivé skupiny rostlin.

O primární stavbě stonku hovoříme tehdy, pokud ve stonku neprobíhá druhotné tloustnutí. Najdeme ji ve stoncích rostlin jednoletých nebo v mladých výhoncích trvalek. Pro dvouděložné rostliny je v primární stavbě stonku charakteristické uspořádání cévních svazků do kruhu. Jedná se zpravidla o cévní svazky kolaterální, a to tzv. otevřené – což znamená, že mezi dřevní částí (xylémem) a lýkovou částí (floémem) cévního svazku se nachází pruh sekundárního meristému – kambia, který umožňuje druhotné tloustnutí a přechod stonku na sekundární stavbu.

Materiál

Mladé stonky rostlin: podražec velkolistý (Aristolochia macrophylla), mrkev obecná (Daucus carota), hrách setý (Pisum sativum).

Pomůcky

Mikroskop, žiletka, preparační jehla, skalpel, Petriho misky, podložní a krycí sklíčko, filtrační papír, kapátko, voda, pinzeta, kyselina HCl, barvivo floroglucinol, ethanol.

Úkoly

1. Pozorování stavby stonku podražce v příčném řezu

Ostrou žiletkou řežte tenké kolmé řezy stonkem podražce. Řezy vkládejte do vody v Petriho misce, z vytvořených řezů vyberte pro přípravu preparátu ten nejtenčí. Přeneste do kapky vody na podložním skle, přikryjte krycím sklem a pozorujte. Povedený preparát pak obarvěte floroglucinolem: sejměte krycí sklo, přikapněte na preparát kapku kyseliny chlorovodíkové a chvíli po té kapku floroglucinolu. Nechte preparát 2 – 3 minuty probarvit, přikryjte krycím sklem a pozorujte pod mikroskopem. Pozorujte jednotlivé vrstvy ve stavbě stonku a v návaznosti na teoretický úvod se je pokuste nakreslit a popsat. Pozorujte charakteristické uspořádání kolaterálních cévních svazků a kruh kambia.

2. Pozorování stavby stonku mrkve v příčném řezu

Řežte tenké kolmé řezy ze stonku mrkve. Zhotovte nativní a barvený preparát. Postupujte stejně jako v předchozím úkolu. Pozorujte pod mikroskopem. Všimněte si mechanického pletiva v žebrech stonku. Zakreslete a popište obrázek.

3. Pozorování stavby stonku hrachu v příčném řezu

Zhotovte tenký příčný řez ze stonku hrachu, připravte nativní i barvený preparát podle návodu v prvním úkolu, pozorujte stavbu stonku a zakreslete.

Výsledky pozorování

Na preparátech můžeme poměrně dobře rozlišit jednotlivé vrstvy stonku. Pozorujeme také charakteristické uspořádání kolaterálních cévních svazků ve středním válci. Svazky cévní jsou uspořádány do kruhu, což je typické pro dvouděložné rostliny. U různých rostlin je síla jednotlivých vrstev rozdílná. Při tenkém řezu vidíme i mezibuněčné prostory v primární kůře.

Ve stonku podražce pozorujeme v primární kůře několik vrstev buněk. Zřetelně se červeně obarvila vnitřní sklerenchymatická vrstva. Mezi dřevní a lýkovou částí kolaterálního cévního svazku je vidět pruh kambia – tzv. svazkové kambium a obdobný pruh probíhá ve stejné úrovni i mezi jednotlivými cévními svazky – mezisvazkové kambium.

Ze stonku mrkve je pod pokožkou zřetelný pruh zeleného asimilačního pletiva primární kůry – chlorenchym. Jednotlivá žebra stonku jsou vyztužena mechanickými pletivy, vzhledem k tomu, že se pletivo neobarvilo floroglucinolem, jedná se pravděpodobně o kolenchym. Ve spodní části žeber jsou zřetelné siličné kanálky. Cévní svazky kolaterální jsou uspořádány do kruhu, jsou drobnější v porovnání s podražcem a je jich větší počet.

Ve stonku hrachu je opět dobře pozorovatelný souvislý kruh kambia (svazkové i mezisvazkové kambium), uprostřed stonku je vytvořena dřeňová dutina.

Metodické poznámky a doporučení

• Pro pozorování vybíráme mladé, ještě neztloustlé stonky.
• Stonky si můžeme připravit i předem a uchovávat je v lihu.
• Úloha vyžaduje jemné řezy. Upozorníme žáky, že řezy musí být tenké a kolmé.
• Naprosto nezbytná je ostrá žiletka.
• Osvědčilo se vkládat řezy do lihu a podsátím dodat do preparátu vodu. Nenachytá se tolik vzduchových bublin.
• Dbáme na bezpečnost práce při používání kyseliny a barviva, vhodné je použití pracovního oděvu (plášť).
• Barvení floroglucinolem umožňuje zvýraznit buňky s lignifikovanými buněčnými stěnami. Obvykle se tedy intenzivně obarví buňky xylému a méně výrazně pak další buňky většinou sklerenchymatických pletiv, která mohou a nemusí být součástí cévního svazku. Vodní a bahenní rostliny obsahují zpravidla méně lignifikovaných buněk, proto se obvykle příliš intenzivně nebarví.
• Stavbou stonku se zabývají také úlohy 62, 64, 65, 66, 67, 68, 69 a 70.
• Vhodné je kombinovat tuto úlohu s úlohou 64 (sekundární stavba stonku dvouděložných), popř. 65 (stavba stonku jednoděložných).

Obrazová dokumentace

Podražec velkolistý (Aristolochia macrophylla) – Příčný řez stonkem – primární stavba. Vlevo: vitální preparát barvený floroglucinolem; Vpravo: vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 4/okulár 10 + fotoaparát Nikon Coolpix L20	1 – pokožka – epidermis; 2 – primární kůra; 3 – sklerenchymatická vrstva primární kůry; 4 – kolaterální cévní svazek; 5 – dřevní část cévního svazku – xylém; 6 – lýková část cévního svazku – floém; 7 – svazkové kambium; 8 – mezisvazkové kambium; 9 – dřeň

Mrkev setá (Daucus carota) – Příčný řez stonkem – primární stavba. Vlevo: vitální preparát barvený floroglucinolem; Vpravo: vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 4/okulár 10 + fotoaparát Nikon Coolpix L20	1 – pokožka – epidermis; 2 – primární kůra; 3 – žebro stonku; 4 – mechanická pletivo v žebru stonku; 5 – kolaterální cévní svazek; 6 – siličný kanálek; 7 – asimilační pletivo – chlorenchym; 8 – dřeň

Hrách setý (Pisum sativum) – Příčný řez stonkem – primární stavba. Velký obrázek: vitální preparát barvený floroglucinolem; Malý obrázek: vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 4; 10/okulár 10 + fotoaparát Nikon Coolpix L20	1 – pokožka – epidermis; 2 – primární kůra; 3 – kolaterální cévní svazek; 4 – dřevní část cévního svazku – xylém; 5 – lýková část cévního svazku – floém; 6 – svazkové kambium; 7 – mezisvazkové kambium; 8 – dřeňová dutina