14. Pokožka listu I. - dvouděložné pěstované rostliny

Stáhnout

Parametry úlohy

Teoretický úvod

Mnohobuněčné organismy, jak víme, jsou tvořeny soubory buněk stejného tvaru a funkce. U rostlin jsou to pletiva. Jeden druh pletiva, pletivo krycí si nyní prozkoumáme. Tvoří ho pokožka – epidermis a chlupy – trichomy. Nás bude zajímat pouze pokožka. Ve většině případů je tvořena tenkoblanným parenchymem bez mezibuněčných prostor, s povrchovou voskovou vrstvičkou kutikulou. Spodní pokožka má mezi základními pokožkovými buňkami vmezeřené dvojice svěracích buněk, které obklopují štěrbiny – průduchy. Jsou to jediné otvory v pokožce, protože pokožkové buňky do sebe zapadají jako skládanka „puzzle“. Pokud jsou svěrací buňky průduchů obklopeny menšími buňkami – tzv. vedlejšími průduchovými buňkami hovoříme o průduchových aparátech.

Materiál

Listy pěstovaných dvouděložných rostlin – poznáme je podle rozvětvené žilnatiny na listech. Mezi nejvhodnější patří muškát (Pelargonium sp.), fuchsie (Fuchsia sp.), africká fialka (Saintpaulia sp.), begonie (Begonia sp.), pepřinec (Peperomia sp.) a další.

Pomůcky

Stereomikroskop nebo lupa, mikroskop, podložní a krycí sklíčko, Petriho miska, 2 preparační jehly, žiletka nebo skalpel, pinzeta, kapátko, filtrační papír, ethanol, voda.

Úkoly

1. Pozorování spodní pokožky listu fuchsie

Stáhněte kousek spodní pokožky listu fuchsie. Zalomte čepel přes žilku a mírným tahem stranou stáhněte pokožku. Vložte do vody na podložní sklíčko, přikryjte krycím sklíčkem a pozorujte mikroskopem.

2. Pozorování spodní pokožky listu begonie

Z dužnatého listu begonie stáhněte kousek spodní pokožky. Zalomte čepel směrem ke spodní straně a mírným tahem stáhněte kousek průsvitné pokožky. Zhotovte vodní preparát a pozorujte mikroskopem.

3. Pozorování spodní pokožky muškátu

Stáhněte spodní pokožku listu pelargonie. Stejně jako v předcházejících úkolech zalomte kousek čepele přes žilku a tahem stranou stáhněte průsvitnou pokožku. Zhotovte vodní preparát a pozorujte mikroskopem.

Výsledky pozorování

Zjistili jsme, že pokožkové buňky fuchsie jsou nepravidelně laločnaté a zapadají do sebe jako skládanka. Fazolovité svěrací buňky obklopují průduchovou štěrbinu a tvoří výrazný kulatý průduch. Každá svěrací buňka má v cytoplazmě množství zelených chloroplastů. Pokožka begonie má buňky spíše nepravidelně dlaždicovité. Průduchy tvoří jakási „hnízda“, ve kterých jsou uloženy skupiny průduchů s podpůrnými buňkami – průduchové aparáty. Celá skupina průduchových aparátů je zanořena pod úroveň pokožky. Pokožka muškátu je tvořena drobnými výrazně laločnatými buňkami, připomínajícími puzzle. Mezi nimi jsou vloženy četné průduchy s množstvím chloroplastů. Součástí pokožky jsou dva druhy chlupů (trichomů) – žlaznaté, zakončené „bambulkou“ a delší špičaté chlupy krycí.

Metodické poznámky a doporučení

• Doporučujeme upozornit žáky na to, že při tvorbě preparátu stačí sloupnout malý kousek pokožky. Velkou chybou bývá snaha stáhnout zbytečně velký kus. Ten se pak zkroutí, případně přeloží a zhorší se tak přehlednost preparátu.
• Nutné je rovněž preparát vkládat do vody rychle, neboť se na pokožku nabalují vzduchové bubliny. Osvědčilo se nám vložit preparát do lihu a poté doplnit vodu podsátím. Ve štěrbinách průduchů se pak tolik neusazují bubliny. Samotný lihový preparát rychle vysychá. Podsáváním doplňujeme vodu kapátkem z jedné strany krycího sklíčka a z druhé odsáváme líh filtračním papírem, dokud voda nezaplní celý prostor pod krycím sklem.
• Při výběru rostlin jsme použili takové, u kterých se pokožka stahuje bez problémů. Pelargonie se stahuje velmi snadno, je však třeba dbát na výběr vhodné části preparátu, protože pokožka obsahuje velké množství hlavně krycích chlupů, které mohou ztížit pozorování a ostření preparátu.
• Pozor při použití fuchsie. Stahuje se snadno, ale velice rychle vadne a potom se stahuje špatně.
• Begonie se svými dužnatými listy se stahuje podstatně hůř a často se spodními pletivy. Ale pro pozorování stačí opravdu jen malý kousek průsvitné pokožky. Protože jsou průduchové aparáty zanořené pod úroveň pokožky, je třeba pečlivě ostřit.
• Je vhodné kombinovat pozorování pokožky jednoděložných a dvouděložných rostlin a všímat si odlišností v jejich stavbě.
• Na pozorování pokožky rostlin jsou zaměřeny také úlohy 15, 16, 17, 18, 19 a 20.

Obrazová dokumentace

Fuchsie (Fuchsia sp.) – Spodní pokožka listu s průduchy. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 40/okulár 10 + kamera CMOS 20	1 – svěrací buňka průduchu; 2 – průduchová štěrbina; 3 – buňka pokožky; 4 – chloroplast ve svěrací buňce průduchu; 5 – buněčná stěna pokožkové buňky

Begonie (Begonia sp.)- Spodní pokožka listu s průduchovými aparáty. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 20/okulár 10 + kamera CMOS 2	1 – svěrací buňka průduchu; 2 – průduchová štěrbina; 3 – buňka pokožky; 4 – vedlejší průduchová buňka; 5 – buněčná stěna pokožkové buňky

Muškát (Pelargonium zonale) – Spodní pokožka listu s průduchy. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 20; 40/okulár 10 + kamera CMOS 2	A – celkový pohled na pokožku s průduchy; B – detail průduchu; 1 – svěrací buňka průduchu; 2 – průduchová štěrbina; 3 – buňka pokožky; 4 – chloroplast ve svěrací buňce průduchu; 5 – buněčná stěna pokožkové buňky; 6 – trichom