98. Stavba plodu V. - dužnaté plody

Parametry úlohy

	Obtížnost:	lehké
	Časová náročnost:	30 minut
	Materiálová náročnost:	nenáročné
	Druh materiálu:	volně rostoucí rostliny
	Čím pozorujeme:	mikroskop
	Téma:	Rozmnožování rostlin, rostlinné orgány generativní Krytosemenné rostliny dvouděložné
	Roční období:	září, říjen, listopad

Teoretický úvod

Plod je mnohobuněčný rozmnožovací útvar krytosemenných rostlin. Uzavírá jedno či více semen a chrání je během jejich zrání. Velmi často přispívá také k jejich rozšiřování. U fylogeneticky původnějších čeledí vzniká plod přeměnou pestíku (často jen semeníku), u odvozenějších čeledí rostlin se na vzniku plodu podílí i jiné květní části (např. květní lůžko, květní stopky, listeny aj.). Při zrání plodu dochází k přeměně stěn semeníku v oplodí (perikarp). Oplodí je suché, dužnaté nebo kamenné; u některých plodů je ještě rozlišeno na vnější, střední a vnitřní část. V době zralosti se plody buď otevírají a uvolňují semena, nebo se plody neotevírají, semena zůstávají v plodech a jsou rozšiřována současně s plody.

Klasifikace plodů je nejednotná. Lze je třídit do skupin podle různých morfologických nebo ekologických kritérií (typ gynecea, počet plodolistů, typ oplodí, způsob otevírání plodů, způsob rozšiřování plodů atd.). V učebnicích botaniky pro základní i střední školy se nejčastěji setkáme s tímto zjednodušeným dělením plodů:

Suché – kožovité nebo tvrdé oplodí:

pukavé – jedno i víceplodolistové; v době zralosti se otevírají; bývají vícesemenné;
nepukavé – jedno i víceplodolistové; v době zralosti se neotevírají; bývají jednosemenné;
poltivé – dvou i víceplodolistové; v době zralosti se neotevírají, ale rozpadají se na jednosemenné díly.

Dužnaté – oplodí je dužnaté. Mezi dužnaté plody řadíme bobuli, peckovici a malvici.

Bobule je dužnatý plod obsahující v dužnině jedno nebo více semen, která nejsou uzavřena v pecce. Peckovice má oplodí rozlišené na vnější blanitou vrstvu – exokarp, střední dužnatouvrstvu – mezokarp a vnitřní kamennou vtstvu – endokarp, která vytváří tzv. pecku, obvykle s jedním semenem. Malvice je nepravý plod, jehož oplodí vzniká zdužnatěním češule, ze stěn semeníku zarostlého do češule vznikne několik blanitých pouzder se semeny – jádřinec – blanitý endokarp obklopený šťavnatou dužninou – mezokarpem, na povrchu pak krytý slupkou – exokarpem.

Pozn. češule vzniká srůstem spodní části květních obalů a tyčinek.

Materiál

Dužnaté plody rostlin:potměchuť popínavá (Solanum dulcamara) – bobule; ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) – bobule; jeřáb ptačí pravý (Sorbus aucuparia aucuparia) – malvice.

Je možné použít i jiné plody např.: skalník (Cotoneaster sp.),hloh (Cratageus sp.), krušina olšová (Frangula alnus), Brusinka (Vaccinium vitis idaea), černý bez (Sambucus nigra), rybíz (Ribes sp.), pámelník (Symphoricarpus sp.) apod.

Pomůcky

Stereomikroskop nebo lupa, podložní sklíčko, Petriho miska, 2 preparační jehly, žiletka nebo skalpel, pinzeta, kapátko, filtrační papír, voda.

Úkoly

1. Pozorování bobule ptačího zobu

Prohlédněte si nezralou (event. zralou) bobuli ptačího zobu pouhým okem i pod stereomikroskopem. Pak jednu bobuli rozřízněte podélně a druhou příčně. Zakreslete stavbu plodu a uložení semene.

2. Pozorování malvice jeřábu

Prohlédněte si nezralou (event. zralou) malvici jeřábu ptačího pouhým okem i pod stereomikroskopem. Pak jednu malvici rozřízněte podélně a druhou příčně. Zakreslete stavbu plodu a uložení semen.

3. Pozorování bobule lilku

Prohlédněte si nezralou (event. zralou) bobuli potměchuti pouhým okem i pod stereomikroskopem. Pak jednu bobuli rozřízněte podélně a druhou příčně. Zakreslete stavbu plodu a uložení semen.

Výsledky pozorování

Na řezu bobulí ptačího zobu pozorujeme, že je bobule vyplněna jedním semenem (nejčastěji bývají v bobuli ptačího zobu 1 – 4 semena). Na řezu bobulí je dobře viditelné dužnaté oplodí, endosperm semene i zárodek. Malvice jeřábu připomíná malé jablko. Na příčném i podélném řezu je viditelné uspořádání semen v centru plodu v jádřinci – endokarpu, který je uložen uprostřed dužnatého mezokarpu, na povrchu krytého slupkou – exokarpem. Bobule potměchuti se podobá malému „rajčeti,“ s kterým je příbuzná. Na příčném a podélném řezu je vidět volné uložení semen v polotekuté dužnině bobule.

Metodické poznámky a doporučení

Tato úloha je celkem snadná. Důraz se musí dávat hlavně na kolmé řezy plodem.
Doporučujeme používat plody ještě nezralé, nebo jen dozrávající. Při plné zralosti jsou plody (zejména bobule) příliš měkké a deformují se.
Běžně dostupné peckovice (plody ovocných stromů) se obvykle nedaří žiletkou dobře rozříznout a zhotovit kvalitní řez. Pro pozorování peckovic doporučujeme např. peckovice bezu černého či červeného, případně různé druhy kalin.
Dalším druhům plodů se věnují úlohy 94, 95, 96 a 97.

Obrazová dokumentace


Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) – Nezralá bobule – celkový pohled, příčný a podélný řez. Stereomikroskop model SZS 1002 -T ZOOM, objektiv zoom 0,7 – 2 /okulár 10 + fotoaparát Nikon Coolpix L20	A – bobule – celkový pohled; B – podélný řez; C – příčný řez; 1 – oplodí; 2 – endosperm semene; 3 – zárodek


Jeřáb ptačí pravý (Sorbus aucuparia aucuparia) – Malvice – celkový pohled, příčný a podélný řez. Stereomikroskop model SZS 1002-T ZOOM, objektiv zoom 0,7 – 2 /okulár 10 + Nikon Coolpix L20	A – malvice – celkový pohled; B – podélný řez; C – příčný řez; 1 – zbytek kalichu květu; 2 – semeno; 3 – jádřinec – endokarp; 4 – dužnina – mezokarp; 5 – slupka – exokarp


Potměchuť popínavá (Solanum dulcamara) – Nezralá bobule – celkový pohled, příčný a podélný řez. Stereomikroskop model SZS 10022-T ZOOM, objektiv zoom 0,7 – 2 / okulár 10 + fotoapatát Nikon Coolpix L20	A – bobule – celkový pohled; B – podélný řez; C – příčný řez; 1 – semeno; 2 – polotekutá dužnina; 3 – slupka