97. Stavba plodu IV. - další suché plody

Parametry úlohy

	Obtížnost:	lehké
	Časová náročnost:	30 minut
	Materiálová náročnost:	středně náročné
	Druh materiálu:	volně rostoucí a kulturní rostliny
	Čím pozorujeme:	stereomikroskop
	Téma:	Rozmnožování rostlin, rostlinné orgány generativní Krytosemenné rostliny dvouděložné
	Roční období:	září, říjen, listopad, červen

Teoretický úvod

Plod je mnohobuněčný rozmnožovací útvar krytosemenných rostlin. Uzavírá jedno či více semen a chrání je během jejich zrání. Velmi často přispívá také k jejich rozšiřování. U fylogeneticky původnějších čeledí vzniká plod přeměnou pestíku (často jen semeníku), u odvozenějších čeledí rostlin se na vzniku plodu podílí i jiné květní části (např. květní lůžko, květní stopky, listeny aj.). Při zrání plodu dochází k přeměně stěn semeníku v oplodí (perikarp). Oplodí je suché, dužnaté nebo kamenné; u některých plodů je ještě rozlišeno na vnější, střední a vnitřní část. V době zralosti se plody buď otevírají a uvolňují semena nebo se plody neotevírají, semena zůstávají v plodech a jsou rozšiřována současně s plody.

Klasifikace plodů je nejednotná. Lze je třídit do skupin podle různých morfologických nebo ekologických kritérií (typ gynecea, počet plodolistů, typ oplodí, způsob otevírání plodů, způsob rozšiřování plodů atd.). V učebnicích botaniky pro základní i střední školy se nejčastěji setkáme s tímto zjednodušeným dělením plodů:

suché – kožovité nebo tvrdé oplodí:

pukavé – jedno i víceplodolistové; v době zralosti se otevírají; bývají vícesemenné;
nepukavé – jedno i víceplodolistové; v době zralosti se neotevírají; bývají jednosemenné;
poltivé – dvou i víceplodolistové; v době zralosti se neotevírají, ale rozpadají se na jednosemenné díly.

dužnaté – oplodí je dužnaté.

Kromě obilky, nažky a tobolky, které jsou tématem samostatných úloh, patří mezi suché plody měchýřek, oříšek, poltivé a lámavé plody.

Měchýřek je zřejmě nejpůvodnějším typem plodu. Vzniká z apokarpního gynecea, je obyvkle vícesemenný (ale i jednosemenný) a otevírá se na břišním švu. Najdeme ho nejčastěji u pryskyřníkovitých rostlin.

Oříšek je jednosemenný nepukavý plod s tvrdým oplodím. Semeno je uloženo volně. Většina skořápkového ovoce, kterému říkáme ořechy, ve skutečnosti plodem oříšek není, jedná se o peckovici.

Poltivé plody se za zralosti rozpadají na jednoplodolistové útvary. Příkladem je křídlatá dvojnažka javoru.

Lámavé plody se rozpadají na jednosemenné díly. Patří sem struk, tvrdka či zaškrcovaný lusk.

Materiál

Plody rostlin: Blatouch bahenní (Calta palustris), lípa srdčitá (Tilia cordata), muškát (Pelargonium sp.).

Pomůcky

Stereomikroskop nebo lupa, Petriho miska, žiletka, preparační jehla, podložní sklíčko, pinzeta.

Úkoly

1. Pozorování měchýřku blatouchu

Prohlédněte si souplodí měchýřků blatouchu. Pinzetovu uvolněte jeden měchýřek a pozorujte ho pod stereomikroskopem. Proveďte příčný řez jedním měchýřkem. Všiměte si místa, kde přirůstají semena. Proveďte podélný řez měchýřkem. Pozorujte množství semen v plodu. Nakreslete.

2. Pozorování oříšku lípy

Prohlédněte si oříšek lípy. Proveďte příčný i podélný řez u pokud možno různě starých plodů. Zakreslete. Všimněte si počtu semen v různých řezech.

3. Pozorování rozpadavého plodu muškátu

Pozorujte zobanité plody muškátu. Vyberte několik plodů v různých stadiích zralosti. Proveďte příčný řez plodem. Všimněte si počtu částí plodu. Prověďte také podélný řez. Zakreslete.

Výsledky pozorování

V měchýřku blatouchu pozorujeme větší množství semen, která přirůstají k břišnímu švu měchýřku.

Oříšek lípy je původně vícepouzdrý – původní semeník obsahuje více vajíček. Obvykle ale při dozrávání plodu se vyvíjí semeno, ale jen jedno nebo dvě, vzácně i více. Na fotografii jsou zakrnělá semena, která ve vývoji nepokračují, patrná na straně u stěny oplodí na podélném i příčném řezu. Oplodí oříšku je v době nezralosti plstnatě chlupaté, pokryté krycími trichomy.

Původně pětipouzdrý semeník muškátu vytváří rozpadavý plod. V něm dozrávají obvykle pouze 2 až 4 části a ve zralosti se plod rozpadá na jednosemenné útvary, ty se uvolňují z rostliny a zavrtávají do země. Oplodí je stejně jako další části rostliny (stonky, listy) pokryto krycími trichomy.

Metodické poznámky a doporučení

Pro lepší porovnání je vhodné mít plody různě zralé (lípa, muškát), jednodušší je provádět řez ještě nezralými plody.
U blatouchu se vyvíjí celý soubor měchýřků vzniklých z apokarpního gynecea jednoho květu. Jedná se o souplodí.
Úloha není obtížná, protože pro pozorování stereomikroskopem nemusí být řezy příliš tenké.
Plody stejné jako muškát mají i kakosty a pumpavy.
Jako příklad oříšku můžeme použít i lísku, avšak lípa se lépe řeže.
Dalším druhům plodů se věnují úlohy 94, 95, 96 a 98.

Obrazová dokumentace


Blatouch bahenní (Caltha palustris) – Měchýřek – celkový pohled, podélný a příčný řez. Stereomikroskop model SZS 1002-T ZOOM; objektiv-zoom 1,5 – 2,5/okulár 10 + Nikon Coolpix L20.	A – souplodí měchýřků; B – detail měchýřku; C – příčný řez; D – podélný řez; 1 – oplodí; 2 – břišní šev; 3 – semeno


Lípa srdčitá (Tilia cordata) – Oříšek – celkový pohled, podélný a příčný řez. Stereomikroskop model SZS 1002-T ZOOM; objektiv-zoom 1 – 2,5/okulár 10 + Nikon Coolpix L20.	A – oříšek – celkový pohled; B; C – podélný řez; D; E – příčný řez; 1 – oplodí; 2 – krycí trichomy; 3 – pouzdro tobolky; 4 – semeno; 5 – zbytek zakrnělého (nedozrávajícího) semena; 6 – endosperm dozrávajícího semena


Muškát (Pelargonirum sp.) – Rozpadavý plod – celkový pohled, podélný a příčný řez. Stereomikroskop model SZS 1002-T ZOOM; objektiv-zoom 0,7 – 2,5/okulár 10 + Nikon Coolpix L20.	A; B – rozpadavý plod – celkový pohled; C – podélný řez; D; E; F – příčné řezy s různým počtem dozrávajících částí plodu; 1 – dozrávající část plodu se semenem; 2 – nedozrávající část plodu (není vyvinuto semeno); 3 – oplodí; 4 – krycí trichomy; 5 – endosperm semena