96. Stavba plodu III. - tobolka

Parametry úlohy

	Obtížnost:	lehké
	Časová náročnost:	30 minut
	Materiálová náročnost:	středně náročné
	Druh materiálu:	volně rostoucí a kulturní rostliny
	Čím pozorujeme:	stereomikroskop
	Téma:	Rozmnožování rostlin, rostlinné orgány generativní Krytosemenné rostliny jednoděložné Krytosemenné rostliny dvouděložné
	Roční období:	září, říjen, červen

Teoretický úvod

Plod je mnohobuněčný rozmnožovací útvar krytosemenných rostlin. Uzavírá jedno či více semen a chrání je během jejich zrání. Velmi často přispívá také k jejich rozšiřování. U fylogeneticky původnějších čeledí vzniká plod přeměnou pestíku (často jen semeníku), u odvozenějších čeledí rostlin se na vzniku plodu podílí i jiné květní části (např. květní lůžko, květní stopky, listeny aj.). Při zrání plodu dochází k přeměně stěn semeníku v oplodí (perikarp). Oplodí je suché, dužnaté nebo kamenné; u některých plodů je ještě rozlišeno na vnější, střední a vnitřní část. V době zralosti se plody buď otevírají a uvolňují semena nebo se plody neotevírají, semena zůstávají v plodech a jsou rozšiřována současně s plody.

Klasifikace plodů je nejednotná. Lze je třídit do skupin podle různých morfologických nebo ekologických kritérií (typ gynecea, počet plodolistů, typ oplodí, způsob otevírání plodů, způsob rozšiřování plodů atd.). V učebnicích botaniky pro základní i střední školy se nejčastěji setkáme s tímto zjednodušeným dělením plodů:

suché – kožovité nebo tvrdé oplodí:

pukavé – jedno i víceplodolistové; v době zralosti se otevírají; bývají vícesemenné;
nepukavé – jedno i víceplodolistové; v době zralosti se neotevírají; bývají jednosemenné;
poltivé – dvou i víceplodolistové; v době zralosti se neotevírají, ale rozpadají se na jednosemenné díly.

dužnaté – oplodí je dužnaté.

Tobolka je pukavý plod podle charakteru oplodí dužnatý nebo vysychavý. Tobolky mohou být jedno nebo více pouzdré – podle počtu plodolistů, ze kterého vznikl semeník.

Typy tobolek rozlišujeme také podle způsobu puknutí – ve švech, v místě střední žilky, víčkem, zoubky nebo děrami.

Materiál

Tobolky rostlin: Kosatec (Iris sp.), vrbovka chlupatá (Epilobium histutum), boubelík (Platycodon sp.).

Pomůcky

Stereomikroskop nebo lupa, Petriho miska, žiletka, preparační jehla, kapátko, voda, filtrační papír, podložní sklíčko, nůžky.

Úkoly

1. Pozorování tobolky kosatce

Prohlédněte si tobolku kosatce pouhým okem a zakreslete její tvar. Pak vyberte dvě tobolky a jednu z nich rozřízněte příčně (zhruba uprostřed) a druhou podélně (lépe mimo podélnou rovinu tobolky). Pozorujte – všímejte si počtu a uložení semen v tobolce a počtu pouzder, ze kterého se tobolka skládá. Nakreslete.

2. Pozorování tobolky vrbovky

Prohlédněte si tobolku vrbovky pouhým okem a zakreslete její tvar. Pak vyberte dvě tobolky a jednu z nich rozřízněte příčně (zhruba uprostřed) a druhou podélně. Pozorujte pod stereomikroskopem – všímejte si počtu a uložení semen v tobolce a počtu pouzder, ze kterého se tobolka skládá. Nakreslete.

3. Pozorování tobolky boubelíku

Prohlédněte si tobolku boubelíku pouhým okem a pod stereomikroskopem a zakreslete její tvar. Pak vyberte dvě tobolky a jednu z nich rozřízněte příčně (zhruba uprostřed) a druhou podélně. Pozorujte pod stereomikroskopem – všímejte si počtu a uložení semen v tobolce a počtu pouzder, ze kterého se tobolka skládá. Nakreslete.

Výsledky pozorování

Tobolka kosatce je trojpouzdrá, což je zřetelné již při pohledu pouhým okem na celou tobolku. Na příčném i podélném řezu pozorujeme uložení semen. Tobolka je mnohosemenná, semena vyrůstají na středním sloupku tobolky.

Tobolka vrbovky je čtyřpouzdrá, což lze zřetelně pozorovat na příčném řezu. Povrch tobolky je pokrytý hustými krycími trichomy. Za zralosti tobolka puká, otevírá se 4 dlouhými chlopněmi a uvolňuje větší počet chýrem opatřených semen. Tobolka je mnohosemenná, semena vyrůstají na středním sloupku tobolky.

Vícesemenná pětipouzdrá tobolka boubelíku obsahuje tmavá semena se zřeltelným světlejším osemením. Semena vyrůstají na středním sloupku tobolky.

Metodické poznámky a doporučení

K pozorování se dají použít tobolky řady různých rostlin. Vybíráme tobolky větších rozměrů – žákům se lépe řežou.
Je vhodné provádět řez ještě nezralými plody (lépe se řežou a nezralá semena z nich nevypadávají, takže můžeme sledovat uložení semen v tobolce).
Protože pozorujeme stereomikroskopem, nemusí být řezy nijak tenké, proto je úloha poměrně jednoduchá i pro méně zručné žáky.
Kosatce rostoucí volně v naší přírodě patří většinou k druhům chráněným zákonem. Pro pozorování používáme rostliny pěstované na zahradách.
V době zralosti můžeme pozorovat i způsoby otevírání tobolek (třezalka, mák, prvosenka …).
Tobolky např. máku, prvosenky a řady dalších rostlin můžeme nasbírat v době zralosti a v suchém stavu použít pro pozorování kdykoli během roku.
Dalším druhům plodů se věnují úlohy 94, 95, 97 a 98.

Obrazová dokumentace


Kosatec sibiřský (Iris sibirica) – Trojpouzdrá tobolka – celkový pohled, podélný a příčný řez. Stereomikroskop model SZS 1002-T ZOOM; objektiv-zoom 0,7 – 1,5/okulár 10 + Nikon Coolpix L20. Celkový pohled – Nikon Coolpix L20 makro.	A – celkový pohled ; B – příčný řez; C – podélný řez; 1 – oplodí; 2 – pouzdro tobolky; 3 – střední sloupek tobolky; 4 – přehrádka mezi pouzdry tobolky; 5 – semeno


Vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum) – Čtyřpouzdrá tobolka – celkový pohled, podélný a příčný řez. Stereomikroskop model SZS 1002-T ZOOM; objektiv-zoom 1,5 – 2,5/okulár 10 + Nikon Coolpix L20. Celkový pohled – Nikon Coolpix L20 makro.	A – celkový pohled; B – příčný řez; C – podélný řez; 1 – oplodí; 2 – pouzdro tobolky; 3 – střední sloupek tobolky; 4 – přehrádka mezi pouzdry tobolky; 5 – semeno; 6 – chmýr semene; 7 – krycí trichom


Boubelík (Platicodon sp.) – Pětipouzdrá tobolka – celkový pohled, podélný a příčný řez. Stereomikroskop model SZS 1002-T ZOOM; objektiv-zoom 1 – 1,5/okulár 10 + Nikon Coolpix L20.	A – celkový pohled; B – podélný řez; C – příčný řez; 1 – oplodí; 2 – pouzdro tobolky; 3 – střední sloupek tobolky; 4 – přehrádka mezi pouzdry tobolky; 5 – semeno