95. Stavba plodu II. - obilka

Parametry úlohy

	Obtížnost:	lehké
	Časová náročnost:	30 minut
	Materiálová náročnost:	středně náročné
	Druh materiálu:	kulturní rostliny
	Čím pozorujeme:	stereomikroskop
	Téma:	Rozmnožování rostlin, rostlinné orgány generativní Krytosemenné rostliny jednoděložné
	Roční období:	září, červen

Teoretický úvod

Po oplození vajíčka dochází u krytosemenných rostlin k jeho přeměně v semeno a zároveň i k přeměně semeníku, popř. i dalších květních částí v plod – fructus. Plod slouží jako ochrana a výživa semene a zároveň usnadňuje rozšiřování semen.

U pravých plodů vzniká plod pouze přeměnou pestíku, z plodolistu se kolem semena vytváří oplodí – perikarp, buď suché, dužnaté nebo kamenné. Pravé plody jsou považovány za vývojově původnější než plody tzv. nepravé (na jejich vzniku se kromě pestíků podílí i jiné části květu). V době zralosti se plody buď otevírají a uvolňují semena, nebo se plody neotevírají, semena zůstávají v plodech a jsou rozšiřována současně s plody.

Klasifikace plodů je nejednotná. Lze je třídit do skupin podle různých morfologických nebo ekologických kritérií (typ gynecea, počet plodolistů, typ oplodí, způsob otevírání plodů, způsob rozšiřování plodů atd.). V učebnicích botaniky pro základní i střední školy se nejčastěji setkáme s tímto zjednodušeným dělením plodů:

Suché – kožovité nebo tvrdé oplodí:

pukavé – jedno i víceplodolistové; v době zralosti se otevírají; bývají vícesemenné;
nepukavé – jedno i víceplodolistové; v době zralosti se neotevírají; bývají jednosemenné;
poltivé – dvou i víceplodolistové; v době zralosti se neotevírají, ale rozpadají se na jednosemenné díly.

Dužnaté – oplodí je dužnaté.

Obilka patří společně s nažkou a oříškem do skupiny pravých nepukavých plodů, které se v době zralosti neotevírají, ale oddělují se od rostliny celé (u pravých pukavých plodů dochází v době zralosti k otevírání schránek a uvolňování semen). Obilka (caryopsis) vzniká srůstem jednoho plodolistu, její osemení a oplodí jsou spolu pevně spojeny – někdy se hovoří o srůstu a toto těsné spojení je jediným rozdílem mezi obilkou a nažkou, a proto se obilka někdy označuje jako zvláštní typ nažky. Obilky obilovin a trav bývají uspořádány v klasovitých plodenstvích vzniklých přeměnou složených květenství. Součástí klasů bývají i květní obaly a podpůrné listeny – plevy, pluchy a plušky.

Obilka je charakteristickým plodem lipnicovitých rostlin, podle spojení s pluchou a pluškou rozlišujeme obilku:

okoralou – pevně uzavřenou v pluše a plušce
nahou – snadno se z pluchy a plušky uvolňuje

Materiál

Obilky pšenice (Triticum sp.), ovsa (Avenna sp.), kukuřice (Zea mays).

Pomůcky

Stereomikroskop (binokulární lupa), skalpel, preparační jehla, žiletka, pinzeta, Petriho miska, podložní sklíčko.

Úkoly

1. Pozorování obilky a řez obilkou pšenice

Pod stereomikroskopem – binokulární lupou si prohlédněte klas pšenice, uspořádání obilek, pomocí pinzety vyjměte jednu obilku, prohlédněte si ji pod lupou a podle spojení s pluchou a pluškou rozhodněte, o jaký typ obilky se jedná. Pomocí žiletky nebo skalpelu proveďte příčný i podélný řez obilkou, prozkoumejte je pod lupou a zakreslete.

2. Pozorování obilky a řez obilkou ovsa

Pod stereomikroskopem – binokulární lupou si prohlédněte klas ovsa, uspořádání obilek, pomocí pinzety vyjměte jednu obilku, prohlédněte si ji pod lupou a podle spojení s pluchou a pluškou rozhodněte, o jaký typ obilky se jedná. Pomocí žiletky nebo skalpelu proveďte příčný i podélný řez obilkou, prozkoumejte je pod lupou a zakreslete.

3. Pozorování obilky a řez obilkou kukuřice

Pod stereomikroskopem – binokulární lupou si prohlédněte klas kukuřice, uspořádání obilek, pomocí pinzety vyjměte jednu obilku, prohlédněte si ji pod lupou a podle spojení s pluchou a pluškou rozhodněte, o jaký typ obilky se jedná. Pomocí žiletky nebo skalpelu proveďte příčný i podélný řez obilkou, prozkoumejte je pod lupou a zakreslete.

Výsledky pozorování

Pod lupou si všimneme uspořádání obilek v klasech – uspořádání volné nebo těsné a podle postavení obilky v pluše a plušce zařadíme obilku pšenice a obilku ovsa mezi obilky nahé. Obilka kukuřice je rovněž nahá, pluchy i plušky jsou u kukuřice redukované.

Na řezech obilkami je na povrchu viditelné srostlé oplodí a osemení, největší část obilky zaujímá škrobnatý vyživující endosperm bílé barvy. Na rozhraní embrya a endospermu je viditelný proužek absorpčního pletiva.

Metodické poznámky a doporučení

Je dobré pracovat s nedozrálými obilkami a před praktickým cvičením je asi na hodinu naložit do vody – obilky tak změknou a lépe se řežou.
K pozorování se dají použít obilky i dalších druhů obilnin. Obilky trav jsou pro pozorování méně vhodné, protože jsou příliš drobné.
Protože pozorujeme stereomikroskopem, nemusí být řezy nijak tenké, proto je úloha poměrně jednoduchá i pro méně zručné žáky.
Dalším druhům plodů se věnují úlohy 94, 96, 97 a 98.

Obrazová dokumentace


Pšenice (Triticum sp.) – Obilka – celkový pohled, podélný a příčný řez. Stereomikroskop model SZS 1002-T ZOOM; objektiv-zoom 0,7 – 3,5/okulár 10 + Nikon Coolpix L20.	A – obilky v klasu; B – obilka, celkový pohled; C – podélný řez; D – příčný řez; 1 – pleva; 2 – plucha; 3 – zárodek; 4 – živné pletivo – endosperm


Oves (Avenna sp.) – Obilka – celkový pohled, podélný a příčný řez. Stereomikroskop model SZS 1002-T ZOOM; objektiv-zoom 0,7 – 3,5/okulár 10 + Nikon Coolpix L20.	A – obilky v klasu; B – obilka, s obaly; C – obilka celkový pohled; D – podélný řez; E – příčný řez; 1 – pleva; 2 – plucha; 3 – zárodek; 4 – živné pletivo – endosperm


Kukuřice (Zea mays) – Obilka – celkový pohled, podélný a příčný řez. Stereomikroskop model SZS 1002-T ZOOM; objektiv-zoom 0,7 – 3,5/okulár 10 + Nikon Coolpix L20.	A – obilky v klasu; B – obilka, celkový pohled; C; D – podélný řez; E – příčný řez; 1 – zárodek; 2– živné pletivo – endosperm