93. Nektária

Parametry úlohy

	Obtížnost:	lehké
	Časová náročnost:	20 minut
	Materiálová náročnost:	nenáročné
	Druh materiálu:	kulturní rostliny
	Čím pozorujeme:	stereomikroskop
	Téma:	Rozmnožování rostlin, rostlinné orgány generativní Krytosemenné rostliny dvouděložné
	Roční období:	září, říjen, duben, květen, červen

Teoretický úvod

Nektária jsou místa na rostlině, která vylučují šťávu s bohatým obsahem cukru – nektar. Ten slouží jako potrava opylovačům. Většinou se vyskytují v oblasti květu – květní – florální nektária, méně často na jiných částech rostliny – mimokvětní – extraflorální nektária. Vylučování nektaru probíhá na principu difúze.

Květní – florální nektária najdeme u hmyzosprašných krytosemenných rostlin (jsou umístěna v různých částech květu), u větrosprašných krytosemenných rostlin většinou vyvinuta nejsou. Tento typ nektárií má různý charakter:

Může jít o šupinovité či vláskovité žláznaté výrůstky vzniklé z pokožkových a podpokožkových buněk některého květního orgánu – např. hrbolky na květním lůžku (některé rostliny brukvovité), hrbolky na stěnách semeníku (blatouch), hrbolky na korunních lístcích (pryskyřník), žláznaté výrůstky kolem báze semeníku (hluchavkovité rostliny) aj.
Mohou mít tvar papily – několik řad podpokožkových nektáriových buněk je svrchu kryto vypouklými pokožkovými buňkami, které vylučují nektar.

Nektária složitější anatomické stavby mají k vylučování nektaru průduchy, jsou opatřena vlastními cévními svazky a jsou kryta silnou vrstvou kutikuly, která je chrání před vysýcháním.

Mimokvětní – extraflorální nektária najdeme např. na řapících (mučenka), na palistech (některé rostliny bobovité) nebo na bázi čepele (střemcha).

Materiál

Květ dřišťálu (Berberis sp.), květ pryskyřníku prudkého (Ranunculus acris), květ konopice (Galeopsis sp.), květ brukve řepky olejky (Brasica napus oleifera), list třešně (Prunus sp.), list mučenky (Passiflora sp.).

Pomůcky

Stereomikroskop nebo lupa, pinzeta.

Úkoly

1. Pozorování florálních nektárií na korunních lístcích dřišťálu a pryskyřníku prudkého

Pinzetou odtrhněte jeden korunní lístek z květu dřišťálu a vložte ho pod binokulární lupu – stereomikroskop. Pozorujte florálních nektária. Zakreslete jeden korunní lístek s nektárii.

Totéž udělejte s květem pryskyřníku prudkého. Zde pozorujte nektáriové jamky umístěné na bázi korunního lístku za drobným výrůstkem pakorunky.

2. Pozorování florálních nektárií v květu konopice a v květu brukve řepky olejky

Pinzetou odtrhněte srostlé korunní lístky z květu konopice a odstraňte alespoň některé lístky kališní, zbytek květu vložte pod binokulární lupu – stereomikroskop. Pozorujte žlaznatý val kolem gynecea – ten představuje nektárium. Gyneceum s nektáriem zakreslete.

Pinzetou odtrhněte korunní a kališní lístky z květu brukve řepky olejky. Zbytek květu vložte pod binokulární lupu – stereomikroskop. Pozorujte nektária – tmavé útvary na bázi tyčinek. Zakreslete.

3. Pozorování extraflorálních nektárií na řapících listu třešně a mučenky

List třešně vložte pod binokulární lupu – stereomikroskop. Na řapíku pozorujte soudečkovité útvary – nektária. List s nektárii zakreslete.

Totéž udělejte s listem mučenky.

Výsledky pozorování

Na bázi korunního lístku dřišťálu pozorujeme válcovitá žlutě vybarvená nektária. Na bázi korunního lístku pryskyřníku pozorujeme nektáriové jamky, ty jsou umístěné za drobným výrůstkem pakorunky.

V květu konopice pozorujeme nektárium v podobě žláznatého valu kolem gynecea. U brukve řepky olejky vidíme nektária v podobě tmavých téměř kulovitých útvarů na bázi tyčinek.

Na řapíku listu třešně pozorujeme několik soudečkovitých nektárií, vždy po dvou proti sobě. Totéž vidíme na řapících listu mučenky.

Metodické poznámky a doporučení

Nektáriové jamky pryskyřníku jsou „schované“ za výrůstkem pakorunky. K tomu, abychom je na korunním lístku viděli, je často třeba pakorunku odklonit špičkou preparační jehly. Pak můžeme pozorovat nektáriové jamky naplněné nektarem.
Nektária můžeme pozorovat i v květech dalších rostlin. Najdeme je např. v květech rybízu, blatouchu, v květech mnoha brukvovitých, slézovitých rostlin a miříkovitých rostlin. U rostlin brukvovitých, hluchavkovitých, brutnákovitých a bobovitých vytvářejí nektária podsemeníkové valy. U tolije bahenní vznikají nektária přeměnou tyčinek. U violek vytváří korunní lístek ostruhu, v níž jsou uložena dvě nektária.

Obrazová dokumentace

Florální nektária Vlevo: Dřišťál obecný (Berberis vulgaris) – Nektária na koruním lístku. Stereomikroskop model SZS 1002-T ZOOM; objektiv-zoom 2/okulár 10 + Nikon Coolpix L20 Vpravo: Pryskyřník prudký (Ranunculus acer) – Nektariové jamky na bázi korunního lístku za drobným výrůstkem pakorunky. Stereomikroskop model SZS 1002-T ZOOM; objektiv-zoom 3/okulár 10 + Nikon Coolpix L20

A; C – umístění nektárií v květu; B; D – detail nektária; 1 – nektárium; 2 – korunní lístek; 3 – tyčinka; 4 – pestík; pakorunka, za níž je nektáriová jamka


Florální nektária Vlevo: Konopice (Galeopsis sp.) – Nektárium v podobě žlaznatého valu kolem gynecea. Stereomikroskop model SZS 1002-T ZOOM; objektiv-zoom 2,5/okulár 10 + Nikon Coolpix L20 Vpravo: Brukev řepka olejka (Brassica napus oleifera) – Nektaria na bázi tyčinek. Stereomikroskop model SZS 1002-T ZOOM; objektiv-zoom 2,5/okulár 10 + Nikon Coolpix L20	A – pohled na nektárium typu žláznatého podsemeníkového valu zepředu; B – detail nektária pohled ze strany; C – nektária na bázi tyčinek; 1 – gyneceum (pestík); 2 – nektárium ; 3 – nitka tyčinky; 4 – květní lůžko


Extraflorální nektaria Vlevo: Třešeň(Cerasus sp.) – Nektária na řapíku listu. Stereomikroskop model SZS 1002-T ZOOM; objektiv-zoom 2 – 3,5/okulár 10 + Nikon Coolpix L20 Vpravo: Mučenka (Passiflora sp.) – Nektária na řapíku listu. Stereomikroskop model SZS 1002-T ZOOM; objektiv-zoom 2 – 3,5/okulár 10 + Nikon Coolpix L20	A; D – umístění nektárií na řapíku listu; B; C – detail nektária; 1 – nektárium ; 2 – řapík listu; 3 – listová čepel