79. Rozmnožovací orgány nahosemenných rostlin II. - samičí šištice
Parametry úlohy
| Obtížnost: | lehké |
| Časová náročnost: | 30 minut |
| Materiálová náročnost: | nenáročné |
| Druh materiálu: | kulturní rostliny |
| Čím pozorujeme: | stereomikroskop |
| Téma: |
Rozmnožování rostlin, rostlinné orgány generativní Nahosemenné rostliny |
| Roční období: | duben, květen, červen |
Teoretický úvod
Nahosemenné rostliny jsou jedním z oddělení cévnatých rostlin. Jde o velmi starobylou skupinu rostlin, nejstarší zástupci se objevili již na konci prvohor, ve velkém počtu rodů jsou zastoupeny i v současné době. Dnes žijící zástupce nahosemenných řadíme do třídy cykasy, jinany a jehličnany. V dalším textu se budeme zabývat pouze skupinou jehličnanů.
Jehličnany mají jehlicovité nebo šupinovité listy, které často vyrůstají na zkrácených větvičkách – brachyblastech. Ve dřevě jsou cévice a většinou i pryskyřičné kanálky. Rozmnožovací útvary (tyčinky a plodolisty) vyrůstají sdružené do šištic – strobilů. Na jedné rostlině vyrůstají odděleně samčí a samičí šištice, některé druhy jehličnanů jsou dvoudomé.
Samičí šištice (megastrobily) jsou tvořeny vřetenem, na kterém vyrůstají ve šroubovici podpůrné šupiny a v jejich úžlabí semenné šupiny. Podpůrné šupiny jsou většinou oproti semenným šupinám menší; u některých jehličnanů zakrnělé (např. u některých druhů smrku a borovice). Výjimečně jsou podpůrné šupiny mnohem delší než semenné (např. douglaska). Na svrchní straně semenné šupiny jsou při bázi obvykle dvě vajíčka. Pylová zrna unášená větrem padají na vajíčka, dochází k opylení. Semenné šupiny se hned po opylení vajíček přimykají k vřetenu a opylená vajíčka uzavírají. Mezi opylením a oplozením uplyne dlouhá doba (u borovice jeden rok). Šištice dřevnatí, označujeme je jako šišky. Za sucha se šišky otevírají a uvolňují semena. Ta jsou většinou opatřena létacím aparátem, rozšiřují se větrem.
Materiál
Samičí šištice borovice černé (Pinus nigra).
Pomůcky
Stereomikroskop nebo lupa, Petriho miska, 2 preparační jehly, žiletka nebo skalpel, pinzeta.
Úkoly
1. Pozorování samičích šištic borovice černé
Prohlédněte si soubor samičích šištic borovice černé. Pinzetou oddělte jednu šištici, vložte ji pod binokulární lupu – stereomikroskop a pozorujte uspořádání jednotlivých šupin. Zakreslete.
2. Podélný a příčný řez samičí šišticí borovice černé
Ze souboru samičích šištic borovice černé pinzetou oddělte jednu šištici, žiletkou ji podélně rozřízněte. Řez vložte pod binokulární lupu – stereomikroskop a pozorujte. Zakreslete vřeteno a uspořádání šupin. Druhou šištici rozřízněte příčně. Řez opět vložte pod binokulární lupu – stereomikroskop a pozorujte. Zakreslete vřeteno a uspořádání šupin.
3. Pozorování šupin ze samičí šištice borovice černé
Ze souboru samičích šištic borovice černé pinzetou oddělte jednu šištici, žiletkou ji podélně rozřízněte. Z rozříznuté šištice vypreparujte několik šupin, vložte pod binokulární lupu – stereomikroskop a pozorujte. Zakreslete stavbu a tvar šupiny, zakreslete polohu vajíček.
Výsledky pozorování
Šupiny samičí šištice borovice černé vyrůstají z osního vřetena ve šroubovici. Připojení šupin je patrné na řezné ploše podélného řezu šišticí. Pod větší semennou šupinou pozorujeme dolů směřující drobnější podpůrnou šupinu. Na bázi svrchní strany semenných šupin vidíme dvě nahá, lesklá, bílá vajíčka.
Metodické poznámky a doporučení
- Samičí šištice borovice černé jsou pro pozorování velmi vhodné pro své větší rozměry; k rozboru můžete použít čerstvé nebo v etanolu konzervované šištice.
- K pozorování můžeme použít také šištice jiných jehličnanů, vhodný je např. modřín.
- Žáky alergické na pyly upozorníme na riziko vzniku alergické reakce.
- Samčím šišticícm (mikrostrobilům) se věnuje úloha 78.