79. Rozmnožovací orgány nahosemenných rostlin II. - samičí šištice

iconStáhnout

Parametry úlohy

icon

Obtížnost:lehké

icon

Časová náročnost:30 minut

icon

Materiálová náročnost:nenáročné

icon

Druh materiálu:kulturní rostliny

icon

Čím pozorujeme:stereomikroskop

icon

Téma: Rozmnožování rostlin, rostlinné orgány generativní
Nahosemenné rostliny

icon

Roční období: duben, květen, červen

Teoretický úvod

Nahosemenné rostliny jsou jedním z oddělení cévnatých rostlin. Jde o velmi starobylou skupinu rostlin, nejstarší zástupci se objevili již na konci prvohor, ve velkém počtu rodů jsou zastoupeny i v současné době. Dnes žijící zástupce nahosemenných řadíme do třídy cykasy, jinany a jehličnany. V dalším textu se budeme zabývat pouze skupinou jehličnanů.

Jehličnany mají jehlicovité nebo šupinovité listy, které často vyrůstají na zkrácených větvičkách – brachyblastech. Ve dřevě jsou cévice a většinou i pryskyřičné kanálky. Rozmnožovací útvary (tyčinky a plodolisty) vyrůstají sdružené do šištic – strobilů. Na jedné rostlině vyrůstají odděleně samčí a samičí šištice, některé druhy jehličnanů jsou dvoudomé.

Samičí šištice (megastrobily) jsou tvořeny vřetenem, na kterém vyrůstají ve šroubovici podpůrné šupiny a v jejich úžlabí semenné šupiny. Podpůrné šupiny jsou většinou oproti semenným šupinám menší; u některých jehličnanů zakrnělé (např. u některých druhů smrku a borovice). Výjimečně jsou podpůrné šupiny mnohem delší než semenné (např. douglaska). Na svrchní straně semenné šupiny jsou při bázi obvykle dvě vajíčka. Pylová zrna unášená větrem padají na vajíčka, dochází k opylení. Semenné šupiny se hned po opylení vajíček přimykají k vřetenu a opylená vajíčka uzavírají. Mezi opylením a oplozením uplyne dlouhá doba (u borovice jeden rok). Šištice dřevnatí, označujeme je jako šišky. Za sucha se šišky otevírají a uvolňují semena. Ta jsou většinou opatřena létacím aparátem, rozšiřují se větrem.

Materiál

Samičí šištice borovice černé (Pinus nigra).

Pomůcky

Stereomikroskop nebo lupa, Petriho miska, 2 preparační jehly, žiletka nebo skalpel, pinzeta.

Úkoly

1. Pozorování samičích šištic borovice černé

Prohlédněte si soubor samičích šištic borovice černé. Pinzetou oddělte jednu šištici, vložte ji pod binokulární lupu – stereomikroskop a pozorujte uspořádání jednotlivých šupin. Zakreslete.

2. Podélný a příčný řez samičí šišticí borovice černé

Ze souboru samičích šištic borovice černé pinzetou oddělte jednu šištici, žiletkou ji podélně rozřízněte. Řez vložte pod binokulární lupu – stereomikroskop a pozorujte. Zakreslete vřeteno a uspořádání šupin. Druhou šištici rozřízněte příčně. Řez opět vložte pod binokulární lupu – stereomikroskop a pozorujte. Zakreslete vřeteno a uspořádání šupin.

3. Pozorování šupin ze samičí šištice borovice černé

Ze souboru samičích šištic borovice černé pinzetou oddělte jednu šištici, žiletkou ji podélně rozřízněte. Z rozříznuté šištice vypreparujte několik šupin, vložte pod binokulární lupu – stereomikroskop a pozorujte. Zakreslete stavbu a tvar šupiny, zakreslete polohu vajíček.

Výsledky pozorování

Šupiny samičí šištice borovice černé vyrůstají z osního vřetena ve šroubovici. Připojení šupin je patrné na řezné ploše podélného řezu šišticí. Pod větší semennou šupinou pozorujeme dolů směřující drobnější podpůrnou šupinu. Na bázi svrchní strany semenných šupin vidíme dvě nahá, lesklá, bílá vajíčka.

Metodické poznámky a doporučení

  • Samičí šištice borovice černé jsou pro pozorování velmi vhodné pro své větší rozměry; k rozboru můžete použít čerstvé nebo v etanolu konzervované šištice.
  • K pozorování můžeme použít také šištice jiných jehličnanů, vhodný je např. modřín.
  • Žáky alergické na pyly upozorníme na riziko vzniku alergické reakce.
  • Samčím šišticícm (mikrostrobilům) se věnuje úloha 78.

Obrazová dokumentace

79-rozmnozovaci-organy-nahosemennych-rostlin-2-samici-sistice 79-rozmnozovaci-organy-nahosemennych-rostlin-2-samici-sistice

Borovice černá (Pinus nigra) – Samičí šištice. Stereomikroskop model SZS 1002-T ZOOM; objektiv-zoom 0,7 – 2,5/okulár 10 + Nikon Coolpix L20

A – dvojice samičích šištic na konci větvičky; B – detail samičí šištice; 1 – semenná šupina (plodolist); 2 – podpůrná šupina; 3 – jehlice na vrcholu větvičky

79-rozmnozovaci-organy-nahosemennych-rostlin-2-samici-sistice 79-rozmnozovaci-organy-nahosemennych-rostlin-2-samici-sistice

Borovice černá (Pinus nigra) – Podélný a příčný řez samičí šišticí. Stereomikroskop model SZS 1002-T ZOOM; objektiv-zoom 2,5 – 3,5/okulár 10 + Nikon Coolpix L20

A – podélný řez samičí šišticí; B – příčný řez samičí šišticí (pohled shora); 1 – vřeteno; 2 – semenná šupina (plodolist); 3 – podpůrná šupina; 4 – vajíčko

79-rozmnozovaci-organy-nahosemennych-rostlin-2-samici-sistice 79-rozmnozovaci-organy-nahosemennych-rostlin-2-samici-sistice

Borovice černá (Pinus nigra) – Detail plodolistů. Stereomikroskop model SZS 1002-T ZOOM; objektiv-zoom 2,5 – 4/okulár 10 + Nikon Coolpix L20

A – trojice plodolistů shora; B – trojice plodolistů zdola; C – detail plodolistu zdola; D – detail plodolistu ze strany; 1 – semenná šupina (plodolist); 2 – podpůrná šupina; 3 – vajíčko

PARTNEŘI PROJEKTU