75. Stavba listu III. - monofaciální list
Parametry úlohy
| Obtížnost: | těžké |
| Časová náročnost: | 50 minut |
| Materiálová náročnost: | nenáročné |
| Druh materiálu: | kulturní rostliny |
| Čím pozorujeme: | mikroskop |
| Téma: |
Rostlinné orgány vegetativní Krytosemenné rostliny dvouděložné |
| Roční období: | září, říjen, listopad, prosinec, leden, únor, březen, duben, květen, červen |
Teoretický úvod
List je vegetativním, obvykle zeleným orgánem cévnatých rostlin, probíhají zde důležité fyziologické procesy (fotosyntéza, transpirace a výměna plynů).
Listy se z hlediska své morfologicko-anatomické stavby dělí na listy monofaciální, u nichž nelze rozlišit svrchní a spodní stranu, a listy bifaciální, u nichž lze rozlišit svrchní a spodní stranu.
Spodní i svrchní strana monofaciálního listu je tvořena pokožkou s četnými průduchy, nad pokožkou je vrstvička kutikuly. Mezi svrchní a spodní pokožkou je listový mezofyl – základní pletivo listu, tvořené v tomto případě převážně parenchymatickými buňkami. Se vzrůstající vzdáleností od povrchu listu do jeho středu může vzrůstat velikost parenchymatických buněk a naopak se snižovat obsah chloroplastů. Zastoupena mohou být rovněž mechanická pletiva vyztužující listy. Kolaterální cévní svazky jsou rozptýleny v celém objemu listového mezofylu.
Materiál
List kukuřice seté (Zea mays), list tenury (tchýnina jazyku) (Sansevieria sp.), list zelence (Chlorophytum sp.).
Pomůcky
Mikroskop, podložní a krycí sklíčka, žiletka, preparační jehla, kapátko, voda, filtrační papír, nůžky, bezová duše.
Úkoly
1. Mikroskopické pozorování příčného řezu listem kukuřice
Z okraje listu kukuřice vystřihněte část o velikosti cca 5×10 mm, tu vložte do bezové duše (jedná se o podélně rozříznutou část dřeně z větvičky bezu černého). Zhotovte co nejtenčí příčný řez. Druhou možností je řezat v ruce: sviňte list do pevné ruličky v ose hlavní žilky. Ruličku pak žiletkou kolmě seřízněte a řežte kolmé tenké řezy. Vytvořený řez dejte do kapky vody na podložním sklíčku, přikryjte krycím sklíčkem, odsajte přebytečnou tekutinu. Pozorujte a zakreslete jednotlivé vrstvy příčného řezu listem.
2. Mikroskopické pozorování příčného řezu listem zelence
Z okraje listu zelence vystřihněte část o velikosti cca 5×10 mm, tu vložte do bezové duše (jedná se o podélně rozříznutou část dřeně z větvičky bezu černého). Zhotovte co nejtenčí příčný řez. Druhou možností je řezat v ruce: sviňte list do pevné ruličky v ose hlavní žilky. Ruličku pak žiletkou kolmě seřízněte a řežte kolmé tenké řezy. Vytvořený řez dejte do kapky vody na podložním sklíčku, přikryjte krycím sklíčkem, odsajte přebytečnou tekutinu. Pozorujte a zakreslete jednotlivé vrstvy příčného řezu listem.
3. Mikroskopické pozorování příčného řezu listem tenury
Z okraje listu vystřihněte část o velikosti cca 5×10 mm, tu vložte do bezové duše (jedná se o podélně rozříznutou část dřeně z větvičky bezu černého). Zhotovte co nejtenčí příčný řez. Dužnatý list tenury lze také úspěšně řezat v ruce – uchopte list jednou rukou a žiletkou v druhé ruce řežte kolmé řezy (nejlépe z koncové části listu). Vytvořený řez dejte do kapky vody na podložním sklíčku, přikryjte krycím sklíčkem, odsajte přebytečnou tekutinu. Pozorujte a zakreslete jednotlivé vrstvy příčného řezu listem.
Výsledky pozorování
Svrchní a spodní pokožka listu kukuřice se od sebe téměř neliší. Rovněž uspořádání a tvar buněk mezofylu jsou na obou stranách přibližně stejné. Ve stejné vzdálenosti mezi oběma pokožkami jsou umístěny kolaterální cévní svazky, dřevní částí směřují ke svrchní pokožce. Kolem svazků jsou nápadné parenchymatické pochvy. Mezi pochvami a spodní a horní stranou listu jsou patrné sklerenchymatické buňky.
Svrchní i spodní strana listu zelence je kryta jednovrstevnou pokožkou s vrstvičkou kutikuly. Vnitřní část listu vyplňuje listový mezofyl, jeho uspořádání je v horní i spodní polovině řezu přibližně stejné. Ve stejné vzdálenosti mezi oběma pokožkami jsou umístěny cévní svazky, svou dřevní částí směřují ke svrchní pokožce. Kolem cévních svazků vidíme nápadné paranchymatické buňky tvořící parenchymatické pochvy.
Povrch listu tenury tvoří jednovrstevná pokožka pokrytá vrstvičkou kutikuly. Vnitřní část listu vyplňuje listový mezofyl, jeho uspořádání je v horní i spodní polovině řezu přibližně stejné. V buňkách mezofylu pod pokožkou vidíme mnoho chloroplastů, směrem do středu listu jich ubývá. V mezofylu vidíme rovněž sklerenchymatické pletivo, které tvoří mechanickou výztuž listů. Ve střední části listu pozorujeme v pravidlených odstupech kolaterální cévní svazky, rozmístěné roztroušeně v celé šíři mezofylu. Jsou to svazky uzavřené (bez kambia mezi dřevní a lýkovou částí).
Metodické poznámky a doporučení
- Je dobré upozornit žáky na skutečnost, že příprava preparátu vyžaduje určitou zručnost a trpělivost a je vysoce pravděpodobné, že řez budou muset připravovat opakovaně.
- Vnitřní stavba listu kukuřice je typickým příkladem listu C4 rostlin.
- K přípravě preparátů je vhodné použít tužší listy, lépe se řežou.
- Kukuřice je výborným objektem pro pozorování řezu stonkem, kořenem i listem. Lze využít čerstvou rostlinu, ale můžeme ji také úspěšně konzervovat v etanolu.
- Pokud použijeme pokojové rostliny (jako např. zelenec nebo tenuru), můžeme úlohu zařadit v kterémkoliv období školního roku.
- Stavbě listu se věnují také úlohy 71, 72, 73, 74, 76 a 77.
- Vhodné je pozorovat pro porovnání také stavbu monofaciálního listu – úloha 75; případně porovnat stavbu listu krytosemenných se stavbou jehlice nahosemenných (úloha 73).