74. Stavba listu II. - bifaciální list

Parametry úlohy

	Obtížnost:	těžké
	Časová náročnost:	50 minut
	Materiálová náročnost:	středně náročné
	Druh materiálu:	volně rostoucí a kulturní rostliny
	Čím pozorujeme:	mikroskop
	Téma:	Rostlinné orgány vegetativní Krytosemenné rostliny dvouděložné
	Roční období:	září, říjen, listopad, prosinec, leden, únor, březen, duben, květen, červen

Teoretický úvod

List je vegetativním, obvykle zeleným orgánem cévnatých rostlin, probíhají zde důležité fyziologické procesy (fotosyntéza, transpirace a výměna plynů).

Listy se z hlediska své morfologicko-anatomické stavby dělí na listy monofaciální, u nichž nelze rozlišit svrchní a spodní stranu, a listy bifaciální, které mají svrchní a spodní stranu zřetelně odlišenou.

Svrchní i spodní strana bifaciálního listu je kryta pokožkou, nad ní je vrstvička kutikuly (na svrchní straně listu je kutikula obvykle silnější). V pokožce svrchní strany bifaciálního listu bývá méně průduchů nebo zde nejsou průduchy žádné (výjimkou jsou některé vodní rostliny – více v úloze č. 86). Mezi svrchní a spodní pokožkou je listový mezofyl – základní pletivo listu, u většiny bifaciálních listů bývá rozlišen na palisádový parenchym a houbový parenchym.

Palisádový parenchym je uložen pod svrchní pokožkou, je tvořen jednou či více vrstvami protáhlých válcovitých buněk s velkým obsahem chloroplastů. Tyto buňky připomínají palisády opevnění starých hradišť, odtud jejich název. Houbový parenchym je tvořen buňkami nepravidelného tvaru s většími mezibuněčnými prostorami, buňky obsahují menší množství chloroplastů (proto bývá také spodní strana bifaciálního listu na pohled světlejší). Některé rostliny mají bifaciální listy s nerozlišeným mezofylem, je tvořen většinou pouze houbový parenchymem (velmi často u listů kapradin a trav).

Produkty fotosyntézy vzniklé v mezofylu odvádějí sběrné buňky do lýkové části cévních svazků. Jde o kolaterální cévní svazky, které mají v bifaciálním listu pravidelnou orientaci – dřevní část směřuje ke svrchní straně, lýková část ke straně spodní.

Materiál

List břečťanu popínavého (Hedera helix), list hadince obecného (Echium vulgare), list skalníku (Cotoneaster sp.).

Pomůcky

Mikroskop, podložní a krycí sklíčka, žiletka, preparační jehla, kapátko, voda, filtrační papír, nůžky, bezová duše.

Úkoly

1. Mikroskopické pozorování příčného řezu listem břečťanu

Z okraje listu vystřihněte část o velikosti cca 5×10 mm, tu vložte do bezové duše (jedná se o podélně rozříznutou část dřeně z větvičky bezu černého). Zhotovte co nejtenčí příčný řez. Ten dejte do kapky vody na podložním sklíčku, přikryjte krycím sklíčkem, odsajte přebytečnou tekutinu. Pozorujte a zakreslete jednotlivé vrstvy příčného řezu listem. Druhou možností je řezat v ruce: sviňte list do pevné ruličky v ose hlavní žilky. Ruličku pak žiletkou kolmě seřízněte a řežte kolmé tenké řezy.

2. Mikroskopické pozorování příčného řezu listem hadince

3. Mikroskopické pozorování příčného řezu listem skalníku

Výsledky pozorování

List břečťanu je na svrchní straně kryt pokožkou s vrstvičkou kutikuly. Pod pokožkou pozorujeme dvě vrstvy buněk palisádového parenchymu, pod ním vidíme houbový parenchym. V parenchymatických buňkách jsou velmi dobře patrné chloroplasty. Mezi buňkami houbového parenchymu jsou uloženy kolaterální cévní svazky. Pokožka spodní strany listu je tvořena drobnějšími buňkami, lze v ní nalézt průduchy.

List hadince je na svrchní straně kryt pokožkou s vrstvičkou kutikuly. Také v listu hadince je mezofyl členěn na palisádový a houbový parenchym. V parenchymatických buňkách jsou dobře patrné chloroplasty. Mezi buňkami houbového parenchymu jsou uloženy kolaterální cévní svazky. Ve spodní pokožce můžeme pozorovat průduchy.

Svrchní pokožka listu skalníku je pokryta kutikulou. Palisádový parenchym je tvořen čtyřmi vrstvami protáhlých buněk, buňky obsahují chlorofyl. Ve vrstvě houbového parenchymu pozorujeme mezi skupinami buněk velké mezibuněčné prostory, jsou zde také uloženy kolaterální cévní svazky. Pokožka spodní strany listu obsahuje průduchy.

Metodické poznámky a doporučení

Je dobré upozornit žáky na skutečnost, že příprava preparátu vyžaduje určitou zručnost a trpělivost a je vysoce pravděpodobné, že řez budou muset připravovat opakovaně.
K přípravě preparátů je vhodné použít tužší listy, lépe se řežou.
V buňkách palisádového nebo houbového parenchymu břečťanu můžeme pozorovat drúzy šťavelanu vápenátého.
Pokud použijeme stálezelené rostliny (jako např. břečťan nebo skalník) můžeme úlohu zařadit v kterémkoliv období školního roku.
Stavbě listu se věnují také úlohy 71, 72, 73, 75, 76 a 77.
Vhodné je pozorovat pro porovnání také stavbu monofaciálního listu – úloha 75; případně porovnat stavbu listu krytosemenných se stavbou jehlice nahosemenných (úloha 73).

Obrazová dokumentace


Břečťan popínavý (Hedera helix) – Příčný řez bifaciálním listem. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 4; 10/okulár 10 + fotoaparát Nikon Coolpix L20	1 – svrchní pokožka; 2 – palisádový parenchym; 3 – houbový parenchym; 4 – spodní pokožka; 5 – průduch


Hadinec obecný (Echium vulgare) – Příčný řez bifaciálním listem. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 10/okulár 10 + kamera CMOS 2	1 – svrchní pokožka; 2 – palisádový parenchym; 3 – houbový parenchym; 4 – spodní pokožka


Skalník (Cotoneaster sp.) – Příčný řez bifaciálním listem. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 4; 10/okulár 10 + fotoaparát Nikon Coolpix L20	1 – svrchní pokožka; 2 – palisádový parenchym; 3 – houbový parenchym; 4 – spodní pokožka; 5 – cévní svazek; 6 – intercelulára houbového parenchymu