66. Stavba stonku V. - podélný řez

Parametry úlohy

	Obtížnost:	středně těžké
	Časová náročnost:	30 minut
	Materiálová náročnost:	středně náročné
	Druh materiálu:	volně rostoucí a kulturní rostliny
	Čím pozorujeme:	mikroskop
	Téma:	Rostlinné orgány vegetativní Krytosemenné rostliny jednoděložné Krytosemenné rostliny dvouděložné
	Roční období:	září, říjen, duben, květen, červen

Teoretický úvod

Stonek je nadzemní část rostliny nesoucí obvykle listy, květy a plody. Stonek může mít mnoho různých funkcí – slouží jako zásobárna vody (např. u kaktusů), zásobní orgán (např. u kedluben), přebírá asimilační funkci zakrnělých listů, pomáhá rozmnožování nebo pnutí rostliny atp. Na vrcholu stonku se nachází vzrostný vrchol s meristémy v podobě pupenů.

Povrch stonku je chráněn pokožkou epidermis složené z těsně přiléhajících buněk s průduchy (stomaty), u některých rostlin je pokožka stonku chráněna chlupy – trichomy s různou funkcí, pod ní se nachází primární kůra – cortex tvořená parenchymatickými buňkami. Na obvodu kůry sklerenchymatické nebo kolenchymatické jsou provazce se zpevňující funkcí. Vrstva primární kůry nejblíže povrchu obsahuje chloroplasty, vrstvy uložené blízko středu stonku obsahují parenchymatické buňky s velkým množstvím škrobových zrn – tato vrstva se označuje jako škrobová pochva, ohraničuje střední válec s vodivými pletivy a dření. Dvouděložné rostliny mají vodivá pletiva uspořádána v kruhu, u jednoděložných rostlin jsou roztroušena.

Střední válec obsahuje svazky cévní, zpevńující mechanická pletiva a parenchymatické pletivo tvořící uprostřed válce tzv. dřeń. Z dřeně vybíhají mezi svazky cévními dřeňové paprsky.

U některých rostlin stonky druhotně (sekundárně) tloustnou činností dvou meristémů – kambia a felogenu. Kambium produkuje směrem dovnitř stonku dřevní elementy, směrem k povrchu lýkové části. Činnost kambia začíná na jaře, kdy vznikají velké tenkostěnné buňky tvořící řídké dřevo, během léta je produkováno hustší dřevo z menších tlustostěnných buněk. Koncem srpna je pak činnost kambia ukončena. Vrstvy vytvořené během jednoho roku se označují jako letokruhy. Felogen je druhotné krycí pletivo, tvořené parenchymatickými buňkami pod povrchem stonku. Směrem ven produkuje vrstvy korku, které po prasknutí pokožky stonku při druhotném tloustnutí slouží jako ochrana vnitřku rostliny.Také vrstvy korku praskají a odumírají, vytváří tzv. borku a felogen zahajuje svou činnost v hlubších vrstvách stonku. Výměnu plynů s vnějším prostředím pak zajišťují čočinky (lenticely), vyplněné mrtvými buňkami s velkými mezibuněčnými prostorami – zřetelné např. u bezu černého nebo bříz.

Materiál

Stonky rostlin: mrkev setá (Daucus carota), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), voděnka (Tradescantia sp.).

Pomůcky

Mikroskop, žiletka, preparační jehla, pinzeta, skalpel, Petriho misky, podložní a krycí sklíčko, filtrační papír, kapátko, voda, pinzeta, ethanol.

Úkoly

1. Pozorování podélného řezu stonkem mrkve

Pomocí skalpelu nebo žiletky uřízněte ze stonku mrkve kousek o délce asi 1 cm a rozřízněte jej na poloviny. Z jedné poloviny pak zhotovte co nejtenčí podélný řez stonkem. Pomocí pinzety nebo preparační jehly jej přeneste na podložní sklíčko, zakápněte kapkou vody a přikryjte krycím sklíčkem. Přebytečnou vodu odstraňte pomocí filtračního papíru a preparát pozorujte pod mikroskopem. Všimněte si uspořádání jednotlivých vrstev buněk a tvaru a velikosti buněk. Část preparátu zakreslete.

2. Pozorování podélného řezu stonkem jitrocele

Pomocí skalpelu nebo žiletky uřízněte ze stonku jitrocele kousek o délce asi 1 cm a rozřízněte jej na poloviny. Z jedné poloviny pak zhotovte co nejtenčí podélný řez stonkem. Pomocí pinzety jej přeneste na podložní sklíčko, zakápněte kapkou vody a přikryjte krycím sklíčkem. Přebytečnou vodu odstraňte pomocí filtračního papíru a preparát pozorujte pod mikroskopem. Všimněte si uspořádání jednotlivých vrstev buněk a tvaru a velikosti buněk. Část preparátu zakreslete.

3. Pozorování podélného řezu stonkem voděnky

Pomocí skalpelu nebo žiletky uřízněte ze stonku voděnky kousek o délce asi 1 cm a rozřízněte jej na poloviny. Z jedné poloviny pak zhotovte co nejtenčí podélný řez stonkem. Pomocí pinzety jej přeneste na podložní sklíčko, zakápněte kapkou vody a přikryjte krycím sklíčkem. Přebytečnou vodu odstraňte pomocí filtračního papíru a preparát pozorujte pod mikroskopem. Všimněte si uspořádání jednotlivých vrstev buněk a tvaru a velikosti buněk. Část preparátu zakreslete.

Výsledky pozorování

Na podélném řezu stonkem mrkve pozorujeme na povrchu stonku buňky epidermis, pak zelené vrstvy parenchymatických buněk (obsahují chloroplasty) tvořící primární kůru. Pod primární kůrou jsou vodivé elementy cévních svazků a největší část preparátu tvoří parenchymatická dřeň. Cévní svazky jsou rozmístěny po obvodu středního válce, tedy v podélném řezu na kraji.

Preparát podélného řezu stonkem jitrocele zachycuje zelené svrchní vrstvy buněk epidermis a primární kůry, zřetelné jsou obdélníkové parenchymatické bezbarvé buňky dřeně středního válce. Cévní svazky jsou rozmístěny po obvodu středního válce, tedy v podélném řezu na kraji.

Na podélném řezu stonkem poděnky vidíme červeně zbarvenou epidermis, zelené vrstvy parencyhymatických buněk primární kůry a bezbarvé parenchymatické buňky středního válce, ve kterém jsou v základním parenchymu dřeně rozptálené vodivé elementy cévních svazků (voděnka je jednoděložná rostlina s roztroušenými cévními svazky).

Metodické poznámky a doporučení

Mrkev je skvělou přírodninou pro laboratorní cvičení, je běžně dostupná po celý rok, takže mikroskopické úlohy nejsou vázány na roční období.
V případě, že žáci pracují s jedlými plody přírodnin, připomeneme zásadu laboratorního řádu, která zakazuje při laboratorním cvičení v laboratoři jíst a pít.
Řez nemusí být veden celou šíří stonku, ale musí zasahovat všechny vrstvy, aby bylo možné uspořádání pozorovat.
Je možné používat i stonky jiných rostlin, vhodné je volit stonky měkké a dužnaté, které se lépe řežou.
Naprosto nezbytná je ostrá žiletka.
Osvědčilo se vkládat řezy do lihu a podsátím dodat do preparátu vodu. Nenachytá se tolik vzduchových bublin.
Stavbou stonku se zabývají také úlohy 62, 63, 64, 65, 67, 68, 69 a 70.

Obrazová dokumentace


Mrkev setá (Daucus carota) – Podélný řez stonkem. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 4/okulár 10 + fotoaparát Nikon Coolpix L20	1 – pokožka; 2 – primární kůra; 3 – vodivé elementy; 4 – parenchym dřeně


Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) – Podélný řez stonkem. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 4/okulár 10 + fotoaparát Nikon Coolpix L20	1 – pokožka; 2 – primární kůra; 3 – vodivé elementy; 4 – parenchym dřeně


Voděnka (Tradescantia sp.) – Podélný řez stonkem. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 10/okulár 10 + fotoaparát Nikon Coolpix L20	1 – pokožka; 2 – primární kůra; 3 – vodivé elementy; 4 – parenchym dřeně