61. Pupeny dřevin III.

Parametry úlohy

	Obtížnost:	lehké
	Časová náročnost:	40 minut
	Materiálová náročnost:	nenáročné
	Druh materiálu:	volně rostoucí rostliny
	Čím pozorujeme:	stereomikroskop
	Téma:	Rostlinné orgány vegetativní Krytosemenné rostliny dvouděložné
	Roční období:	leden, únor, březen, duben

Teoretický úvod

Pupeny rostlin v sobě nesou základy prýtu včetně listů a květu. Pokud obsahují pouze základy listů, jedná se o pupeny listové, jestliže nesou pouze základy květů, označují se jako pupeny květní, pokud pupen obsahuje listové i květní části, jedná se o pupen smíšený (bývá větší a kulatější než pupen listový). Pupeny dřevní (osní) obsahují základy letorostů, výhonů, obvykle jsou špičatější než pupeny listové a květní.

Pupeny mohou být na povrchu kryté šupinami nebo bez ochranných obalů – nahé.

Podle místa výskytu na rostlině rozdělujeme pupeny na normální a adventivní (vyskytují se nahodile na kterékoli části rostliny, v některých případech umožňují vegetativní rozmnožování – jako pacibulky, kořenové výmladky, spící pupeny). Normální pupeny se dělí na pupeny terminální (vrcholové) a axilární (úžlabní), axilární pupeny můžeme dále rozdělit na kolaterální (vyrůstající vedle sebe) nebo seriální (rostoucí nad sebou).

Způsob složení listových čepelí v pupenech se označuje jako listová vernace – rozlišuje se složená, podvinutá (okraje svinuté směrem dolů), nadvinutá (okraje svinuté směrem vzhůru), zmuchlaná (nepravidelné schumlání lístků), spirální, svinutá (spirálovitě složená čepel), plochá, řasnatá (listová čepel poskládaná podle bočních žilek).

Vzájemná poloha listových základů v pupenu se nazývá listová estivace – může být šroubovicovitá, kdy jsou mladé listy složeny spirálovitě; otevřená, kde se listy navzájem nedotýkají, chlopňovitá, se vzájemným dotykem listů, zkroucená, sestupná nebo vzestupná nebo střechovitá, jestliže se lístky překrývají.

Pupeny jsou důležitým charakteristickým znakem rostlin. V jarním období, kdy stromům chybí listy a květy, jsou významným určovacím znakem.

Materiál

Větévky s pupeny lípy srdčité (Tilia cordata), habru obecného (Carpinus betulus), buku lesního (Fagus sylvatica)

Pomůcky

Stereomikroskop (binokulární lupa), žiletka, skalpel, pinzeta, Petriho misky, preparační jehla.

Úkoly

1. Pozorování morfologie pupenů a příčný a podélny řez pupenem vybraných dřevin

Pod stereomikroskopem si prohlédněte větvičky s pupeny přinesených dřevin, všimněte si velikosti, tvaru a vzájemného postavení pupenů. Nakreslete tvar pupenu a tvar a způsob vyrůstání pupenových šupin. Všímejte si zbarvení pupenu. Několik pupenů odlomte, vložte do Petriho misek a pomocí skalpelu nebo žiletky rozřízněte jeden pupen příčně a druhý podélně. Oba řezy pozorujte pod stereomikroskopem a zjednodušeně zakreslete složení listů v pupenu.

Výsledky pozorování

Pupeny lípy srdčité jsou vejčité, hladké, lesklé, červenohnědé, kryté pouze dvěma velkými pupenovými šupinami.Terminální pupeny vyrůstají jednotlivě na špičkách větviček. Na řezu pupenem si všimneme, že obsahuje pouze základy listů – jedná se tedy o pupen listový.

U habru obecného pozorujeme pupeny štíhlé, těsně přisedlé k větvím. Na fotografii je úžlabní pupen. Tmavě hnědé špičaté šupiny vyrůstají ve dvojicích proti sobě a dvojice šupin vyrůstají ve vzájemném postavení vstřícně – křižmostojně. Na povrchu šupin vyrůstají tenké bílé trichomy. Na borce můžeme pozorovat drobné světlé ůtvary – čočinky – lenticely (útvary vzniklé přeměnou průduchů z primární pokožky). Čočinky patří k tzv. provětrávacích pletivům a zajišťují výměnu plynů mezi pletivy rostlin a okolím. Na řezu pupenem vidíme, že i v tomto případě jde o pupen listový.

Buk lesní má velmi štíhlé dlouhé a špičaté pupeny, odstávající daleko od osy větévky. Pupeny vyrůstají na větvích jednotlivě a jsou kryté četnými hnědými šupinami, porostlými řídkými dlouhými světlými trichomy. Šupiny se překrývají jako tašky na střeše. Na řezu najdeme opět jen základy listů – pozorujeme listový pupen. Ba příčném řezu je zřetelně vidět uložení listových základů v pupenu. Listové čepele jsou nepravidelně poskládané – schumlané – podle toho se tato listová vernace označuje jako schumlaná.

Metodické poznámky a doporučení

Pro praktické cvičení jsou vhodné čerstvé větvičky s pupeny, pupeny se pak lépe řežou.
Pro pozorování pupenů pod stereomikroskopem nemusíme provádět řezy tenké, zdůrazníme však žákům, že řezy musí být rovné (kolmé k ose pupenu).
Cílem úlohy není přesné rozpoznání typu listové vernace a estivace, je zaměřená spíš na trénink pozorovacích schopností žáků. Učí je „dívat se“ – tedy všímat si detailů a hledat drobné, ale podstatné rozdíly, ve kterých se jednotliví zástupci liší a podle kterých je mnohdy jednoduché je od sebe rozpoznat. Pokud je uložení listů na řezu zřetelně viditelné, můžeme typ vernace určit – jako jsme to v této úloze určili u pupenů jilmu.
Na jaře (u větších pupenů) je stavba lépe pozorovatelná, než u menších pupenů v době vegetačního klidu. My jsme pro naši úlohu použili pupeny na jaře, takže při práci s menšími pupeny (utrženými např. v zimě) nemusí být některé z námi demonstrovaných znaků zřetelně pozorovatelné.
Pozorování pupenů některých dalších dřevin se věnují úlohy 59 a 60.

Obrazová dokumentace


Lípa srdčitá (Tilia cordata) – Pupeny – celkový pohled; podélný řez; příčný řez. Stereomikroskop model SZS 1002-T ZOOM; objektiv-zoom 0,7 – 2/okulár 10 + Nikon Coolpix L20	A – celkový pohled na pupen; B – podélný řez pupenem; C – příčný řez pupenem; 1 – vrcholový pupen; 2 – šupina pupenu; 3 – základ listu; 4 – vzrostný vrchol větvičky


Habr obecný (Carpinus betulus) – Pupeny – celkový pohled; podélný řez; příčný řez. Stereomikroskop model SZS 1002-T ZOOM; objektiv-zoom 0,7 – 2/okulár 10 + Nikon Coolpix L20	A – celkový pohled na pupen; B – podélný řez pupenem; C – příčný řez pupenem; 1 – úžlabní pupen; 2 – šupina pupenu; 3 – základ listu; 4 – čočinka (lenticela)


Buk lesní (Fagus sylvatica) – Pupeny – celkový pohled; podélný řez; příčný řez. Stereomikroskop model SZS 1002-T ZOOM; objektiv-zoom 0,7 – 2/okulár 10 + Nikon Coolpix L20	A – celkový pohled na pupen; B – podélný řez pupenem; C – příčný řez pupenem; 1 – vrcholový pupen; 2 – šupina pupenu; 3 – základ listu; 4 – listová čepel nepravidelně poskládaná – schumlaná listová vernace; 5 – vzrostný vrchol větvičky