58. Stavba kořene IV. - metamorfózy - vzdušné kořeny

Parametry úlohy

	Obtížnost:	středně těžké
	Časová náročnost:	50 minut
	Materiálová náročnost:	středně náročné
	Druh materiálu:	pokojové rostliny
	Čím pozorujeme:	mikroskop
	Téma:	Rostlinné orgány vegetativní Krytosemenné rostliny jednoděložné
	Roční období:	září, říjen, listopad, prosinec, leden, únor, březen, duben, květen, červen

Teoretický úvod

Vzdušné kořeny jsou jednou z metamorfóz kořene. Jde o šlahounovité útvary délky až několika metrů, které se vyskytují především u tropických i subtropických epifyticky žijících rostlin.

Z anatomického hlediska má vzdušný kořen téměř shodnou stavbu jako kořen (více viz úloha č. 55), na rozdíl od kořenů, které mají pokožku jednovrstevnou, je pokožka vzdušných kořenů epifytů vícevrstevná – je tvořena vrstvou tlustostěnných mrtvých buněk naplněných vzduchem – označuje se jako velamen. Tato vrstva pomáhá rostlině zadržovat vodu v suchém období – vytváří kolem ostatních pletiv ochranný obal, který snižuje vypařování; má ale zároveň schopnost přijímat vodu z vlhkého ovzduší.

Dalším rozdílem oproti kořenu je přítomnost chloroplastů v primární kůře a ve středním válci.

Vzdušné kořeny některých u nás pěstovaných zástupců čeledi áronovité (např. Monstera sp.) jsou dlouhověké; životnost vzdušných kořenů orchidejí je ale poměrně krátká. Obvykle se objevují po dobu kvetení. Zetlelé kořeny potom přispívají k minerální výživě rostliny.

Materiál

Vzdušný kořen monstery (Monstera deliciosa), vzdušný kořen orchideje rodu můrovec (Phalenopsis sp.), vzdušný kořen potosu (Scindapsus sp.).

Pomůcky

Mikroskop, podložní a krycí sklíčka, žiletka, preparační jehla, kapátko, voda, filtrační papír, nůžky, bezová duše, kyselina HCl, barvivo floroglucinol, ethanol.

Úkoly

1. Mikroskopické pozorování příčného řezu vzdušným kořenem monstery

Žiletkou odřízněte část vzdušného kořenu monstery. Tu vložte do bezové duše (jedná se o podélně rozříznutou část dřeně z větvičky bezu černého). Zhotovte co nejtenčí příčný řez (řezem stačí zachytit jen část vzdušného kořenu). Ten dejte do kapky vody na podložním sklíčku, přikryjte krycím sklíčkem, odsajte přebytečnou tekutinu. Pozorujte a zakreslete část příčného řezu vzdušným kořenem. Pokud nemáte k dispozici bezovou duši, řežte v ruce.

2. Mikroskopické pozorování příčného řezu vzdušným kořenem můrovce

Žiletkou odřízněte část vzdušného kořenu orchideje. Tu vložte do bezové duše (jedná se o podélně rozříznutou část dřeně z větvičky bezu černého). Zhotovte co nejtenčí příčný řez (řezem stačí zachytit jen část vzdušného kořenu). Ten dejte do kapky vody na podložním sklíčku, přikryjte krycím sklíčkem, odsajte přebytečnou tekutinu. Pozorujte a zakreslete část příčného řezu vzdušným kořenem. Pokud nemáte k dispozici bezovou duši, řežte v ruce.

3. Mikroskopické pozorování příčného řezu vzdušným kořenem potosu

Žiletkou odřízněte část vzdušného kořenu potosu. Tu vložte do bezové duše (jedná se o podélně rozříznutou část dřeně z větvičky bezu černého). Zhotovte co nejtenčí příčný řez (řezem stačí zachytit jen část vzdušného kořenu). Ten dejte do kapky vody na podložním sklíčku, přikryjte krycím sklíčkem, odsajte přebytečnou tekutinu. Pozorujte a zakreslete část příčného řezu vzdušným kořenem. Pokud nemáte k dispozici bezovou duši, řežte v ruce.

Pro zvýraznění dřevních části cévního svazku je možno preparát obarvit. V tom případě přikápněte na preparát kapku kyseliny chlorovodíkové a chvíli poté kapku floroglucinolu. Nechte preparát 2 – 3 minuty probarvit přikryjte krycím sklem a dál pracujte podle předchozího návodu.

Výsledky pozorování

Na povrchu vzdušného kořene monstery pozorujeme vícevrstevnou pokožku. Většina vrstev primární kůry je tvořena parenchymatickými buňkami, vnitřní vrstva je tvořena sklerenchymem. Uprostřed je střední válec s polyarchním radiálním cévním svazkem. Střední válec ohraničuje vrstva endodermis.

Povrch vzdušného kořene orchideje je tvořen vícevrstevnou pokožkou, pod ní pozorujeme primární kůry tvořenu parenchymatickými buňkami. Uprostřed je střední válec s polyarchním radiálním cévním svazkem.

Ve svrchní části příčného řezu vzdušným kořenem potosu je velmi dobře vidět vícevrstevná pokožka, pod ní vrstva parenchymatických buněk primární kůry. Ve středu preparátu je patrný střední válec s polyarchním radiálním cévním svazkem. Pokud jsme preparát barvili floroglucinolem, zbarvily se dřevní části cévního svazku červeně, stejně jako vrstva endodermic, která střední válec ohraničuje.

Metodické poznámky a doporučení

Řez vzdušnými kořeny uvedených rostlin se dělá poměrně dobře; nejlépe se asi řeže vzdušný kořen monstery.
Připravený řez je nutné rychle vkládat do vody, neboť se nabalují vzduchové bubliny. Osvědčilo se nám vložit řez do lihu (nenabere na sebe tolik vzduchových bublin) a poté podsátím doplnit vodu. Samotný lihový preparát rychle vysychá. Podsáváním doplňujeme vodu kapátkem z jedné strany krycího sklíčka a z druhé odsáváme líh filtračním papírem, až voda zaplní celý prostor pod krycím sklem.
Naprosto nezbytná je dokonale ostrá žiletka.
Upozorněte žáky, že řez musí být tenký a kolmý.
Dbáme na bezpečnost práce při používání kyseliny a barviva, vhodné je použití pracovního oděvu (plášť).
Barvení floroglucinolem umožňuje zvýraznit buňky s lignifikovanými buněčnými stěnami. Obvykle se tedy intenzivně obarví buňky xylému a méně výrazně pak další buňky většinou sklerenchymatických pletiv, které mohou a nemusí být součástí cévního svazku.
Pro porovnámí stavby můžeme úlohu kombinovat s dalšími úlohami zaměřenými na pozorování stavby kořenů. Jsou to úlohy 55, 56 a 57.

Obrazová dokumentace


Monstera (Monstera deliciosa) – Přičný řez vzdušným kořenem. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 4, 10/okulár 10 + Nikon Coolpix L20	1 – velamen; 2 – primární kůra; 3 – střední válec; 4 – dřevo – xylém; 5 – lýko – floém; 6 – dřeň; 7 – endodermis


Můrovec (Phalenopsis sp.) – Přičný řez vzdušným kořenem. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 4/okulár 10 + Nikon Coolpix L20	1 – velamen; 2 – primární kůra; 3 – střední válec; 4 – dřevo – xylém; 5 – lýko – floém; 6 – dřeň


Potos (Scindapsus sp.) – Přičný řez vzdušným kořenem. Vpravo vitální preparát ve vodě, vlevo vitální preparát barvený floroglucinolem. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 4/okulár 10 + Nikon Coolpix L20	1 – velamen; 2 – primární kůra; 3 – střední válec; 4 – dřevo – xylém; 5 – lýko – floém; 6 – dřeň; 7 – endodermis