53. Kapraďorosty IV. - stavba oddenku kapradin

Parametry úlohy

	Obtížnost:	středně těžké
	Časová náročnost:	50 minut
	Materiálová náročnost:	nenáročné
	Druh materiálu:	volně rostoucí rostliny
	Čím pozorujeme:	mikroskop
	Téma:	Rostlinné orgány vegetativní Výtrusné rostliny
	Roční období:	září, říjen, listopad, duben, květen, červen

Teoretický úvod

Vývoj kapradin spadá do prvohor. Tehdy dosahovaly obřích rozměrů a rostly v bažinatých lesích. Během dlouhého vývoje se vyvinuly do dnešní podoby. Jejich tělo je složeno ze stonku, listů a kořenů. Květy nemají, protože to jsou rostliny výtrusné a rozmnožují se pomocí výtrusů. Nadzemní část rostliny tvoří pouze listy. Stonek se plazí pod zemí jako oddenek. Oddenek je vetšinou krátký, nečlánkovaný. Přímo ze něj vyrůstají tenké kořeny, které druhotně netloustnou. Protože kapraďorosty (kam patří plavuně, přesličky a kapradiny) jsou vlastně první rostliny přizpůsobené suchozemskému životu, velkou roli ve stavbě hrají vodivá pletiva – dráhy přivádějící vodu a tím spojují rostlinu s bývalým vodním prostředím. Jsou to poměrně velké cévní svazky tvořené cévicemi, které jsou obklopeny buňkami lýka. Jedná se o cévní svazky koncentrické s dřevem uprostřed, tedy dřevostředné – hadrocentrické. U kapradin ještě není vytvořen souvislý střední válec. Cévní svazky jsou rozmístěny v základním parenchymu často jako tzv. vodivá síť. Každý svazek obklopuje endodermální pochva. Pod pokožkou v základním parenchymu jsou sklerenchymatické pruhy zajišťující mechanické zpevnění rostliny.

Materiál

Pérovník pštrosí (Matteucia struthiopteris) – oddenek. Hasivka orličí (Pteridium aquilinum) – oddenek. Kapraď rozložená (Dryopteris dilatata) – oddenek.

Pomůcky

Mikroskop, podložní a krycí sklíčko, preparační jehly, žiletka, kapátko, voda, filtrační papír, Petriho miska, kyselina HCl a barvivo floroglucinol.

Úkoly

1. Pozorování stavby oddenku pérovníku na příčném řezu

Očistěný oddenek pérovníku pštrosího řežte příčně tenkými řezy. Část oddenku držte v jedné ruce a žiletkou v druhé ruce provádějte jemné tahy směrem k sobě a řežte tenoučké řezy. Vkládejte je do vody v Petriho misce. Vyberte nejtenčí řez a vložte na podložní sklíčko. Přikápněte kyselinu HCL, potom kapku barviva floroglucinol. Přikryjte krycím sklíčkem a pozorujte pod mikroskopem. Snažte se zakreslit schématicky stavbu oddenku s důrazem na umístění a tvar cévních svazků. Všimněte si, která část cévního svazku se obarvila.

2. Pozorování stavby oddenku hasivky na příčném řezu

Nařežte tenké příčné řezy z očištěného oddenku hasivky. Vyberte nejtenčí řez, obarvěte podle návodu v předcházejícím úkolu a mikroskopujte. Pokuste se najít řez celým oddenkem, aby se vám podařilo zachytit celé rozložení cévních svazků, a nakreslete.

3. Pozorování stavby oddenku kapradě rozložené na příčném řezu

Nejtenčí příčný řez z oddenku kapradě obarvěte podle pokynů v prvním úkolu a pozorujte pod mikroskopem. Nakreslete umístění cévních svazků. Pokuste se nakreslit detail cévního svazku.

Výsledky pozorování

Zjistili jsme, že oddenek pérovníku má na příčném řezu eliptický tvar s příčnými zářezy. Cévní svazky mají obarvenou dřevní část fialovočerveně. Jsou dřevostředné – fialovou část – dřevo obklopuje světlé lýko. Jsou umístěny po obvodu oddenku. Není zde střední válec, svazky jsou umístěny přímo v parenchymatickém pletivu. Oddenek hasivky orličí je vyplněn sítí dřevostředných cévních svazků. Při troše fantazie jejich uspořádání může připomínat znak – rakouskou orlici. Oddenek kapradě rozložené má polokruhový tvar. Cévní svazky jsou opět umístěny po obvodu v základním pletivu. Střední válec není vytvořen. Na detailu cévního svazku je vidět obarvenou vnitřní část dřeva s velkými cévicemi. Okolo cévního svazku je vidět endodermální sklerenchymatickou pochvu.

Metodické poznámky a doporučení

Pérovník pštrosí se často pěstuje v zahradách. Má dlouhé plazivé oddenky, které se snadno odebírají, aniž způsobí škodu na rostlině. Řeže se poměrně dobře.
Hasivka orličí roste jen v některých lesích. Pokud roste ve vaší oblasti a máte možnost ji použít jako materiál, je možné si oddenky konzervovat např. v lihu. Oddenky rostou dost hluboko a špatně se odebírají, stačí proto jen kousek části, kde list vystupuje z oddenku.
Kapraď rozložená se řeže dobře. Je to kapradina, která má vytrvalé, zelené listy i přes zimu, takže je možno ji nalézt i v zimním období.
Barvení floroglucinolem umožňuje zvýraznit buňky s lignifikovanými buněčnými stěnami. Obvykle se tedy intenzivně obarví buňky xylému a méně výrazně pak další buňky většinou sklerenchymatických pletiv, které mohou a nemusí být součástí cévního svazku. Vodní a bahenní rostliny obsahují zpravidla méně lignifikovaných buněk, proto se obvykle příliš intenzivně nebarví.
Upozorníme žáky na bezpečnost práce v souvislosti se zacházením s barvivem a s kyselinou, zejména na nebezpečí poškození oděvů.
Kapraďorostům se věnují také úlohy 50, 21, 52 a 54.

Obrazová dokumentace


Pérovník pštrosí (Matteucia struthiopteris) – Příčný řez oddenkem. Vitální preparát barvený floroglucinolem. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 4/okulár 10 + fotoaparát Nikon Coolpix L20	1 – cévní svazek; 2 – dřevo – xylém (cévice); 3 – lýko – floém; 4 – základní parenchym; 5 – pruh sklerenchymu pod pokožkou; 6 – pokožka – epidermis


Hasivka orličí (Pteridium aquilinum) – Příčný řez oddenkem. Vitální preparát barvený floroglucinolem. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 4/okulár 10 + fotoaparát Nikon Coolpix L20	1 – cévní svazek; 2 – dřevo – xylém (cévice); 3 – lýko – floém; 4 – základní parenchym; 5 – pruh sklerenchymu pod pokožkou; 6 – pokožka – epidermis ; 7 – „hlava orlice“ ; 8 – „křídla orlice“; 9 – „nohy orlice“


Kapraď rozložená (Dryopteris dilatata) – Příčný řez oddenkem. Vitální preparát barvený floroglucinolem. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 4; 10/okulár 10 + fotoaparát Nikon Coolpix L20	1 – cévní svazek; 2 – dřevo – xylém (cévice); 3 – lýko – floém; 4 – základní parenchym; 5 – pruh sklerenchymu pod pokožkou; 6 – pokožka – epidermis ; 7 – endodermis (endodermální pochva)