48. Mechorosty III. - stavba lístku mechů

Parametry úlohy

	Obtížnost:	lehké
	Časová náročnost:	30 minut
	Materiálová náročnost:	nenáročné
	Druh materiálu:	volně rostoucí rostliny
	Čím pozorujeme:	mikroskop i stereomikroskop
	Téma:	Výtrusné rostliny
	Roční období:	září, říjen, listopad, březen, duben, květen, červen

Teoretický úvod

Mechy jsou vyšší výtrusné rostliny. Společně s játrovkami a hlevíky je řadíme k mechorostům. Celá skupina mechorostů prochází v životním cyklu (rozmnožování) tzv. rodozměnou, což je střídání pohlavní generace gametofytu s nepohlavní generací sporofytem. Sporofyt je vždy závislý na gametofytu, je nezelený a tvoří ho štět s tobolkou. Jednotlivá rostlina mechového polštáře, tak jak ji známe, představuje gametofyt. Mechy jsou tedy mnohobuněčné zelené, většinou suchozemské rostliny malého vzrůstu. Tělo tvoří vlastní rostlinka gametofor tvořená lodyžkou kauloidem, lístečky fyloidy a příchytnými vlákny rhizoidy. Na rostlince – gametoforu se tvoří gametangia – samčí atheridia čili pelatky a samičí archegonia neboli zárodečníky.

Lístky – fyloidy, vyrůstají na lodyžce spirálovitě, mají většinou kopinatý až šídlovitý tvar a bývají tvořeny jednou vrstvou buněk, kromě středního žebra. Střední žebro bývá mnohovrstevné a je tvořeno vodivými a vyztužovacími pletivy. U některých mechů se objevuje různolistost heterofylie – listy na lodyze a větvích jsou různé. U některých druhů je pletivo tvořeno dvěma typy buněk – zelené asimilační buňky se nazývají chlorocyty (nebo také chlorocysty) a nezelené, prázdné jsou hyalocyty (nebo také hyalocysty), které slouží jako zásobárna vody pro buňky zelené.

Materiál

Mechové rostlinky mechů: Dvouhrotec (Dicranum sp.), rašeliník (Sphagnum sp.) a bělomech sivý (Leucobryum glaucum).

Pomůcky

Mikroskop, podložní a krycí sklíčko, preparační jehly, žiletka, kapátko, filtrační papír, Petriho miska, voda, lupa, stereomikroskop (binokolární lupa).

Úkoly

1. Pozorování stavby lístku bělomechu sivého

Pinzetou opatrně vytrhněte jednu mechovou rostlinku z mechového polštáře a pozorujte pod lupou postavení a tvar jednotlivých lístků. Z rostlinky odeberte jeden drobný lístek, pozorujte pod mikroskopem a nakreslete.

2. Pozorování stavby lístku dvouhrotce

Pozorujte jednu rostlinku dvouhrotce a všímejte si postavení a tvaru lístků. Jeden lístek vložte pod mikroskop, pozorujte a nakreslete.

3. Pozorování stavby lístku rašeliníku

Pozorujte vršek jedné rostlinky rašeliníku pod lupou. Mikroskopem pozorujte lístek rašeliníku, porovnejte různé druhy a zjistěte, zda se liší ve stavbě a velikosti buněk.

Výsledky pozorování

Zjistili jsme, že bělomech tvoří husté polštářové trsy složené z jednotlivých jakoby „rozcuchaných“ rostlinek. Lístky jsou na bázi vejčité a dále kopinaté, ve špičce rourkovité. Při mikroskopickém pozorování jsme zjistili, že na stavbě lístku se podílí dva druhy buněk – zelené chlorocysty a bezbarvé, prázdné hyalocysty. Hyalocysty jsou větší a mají přepážky a póry a slouží jako zásobárna vody. Jsou-li naplněné vodou, mechový polštář má svěže zelenou barvu. Jsou-li hyalocysty prázdné, mechový polštář má sivošedou barvu, a proto má mech název bělomech sivý.

Mech dvourotec má podlouhlé buňky s poměrně silnou buněčnou stěnou, na které jsou zřetelně vidět zúžená místa neztloustlé buněčné stěny tzv.ztenčeniny. Lístky jsou kopinaté na bázi a dále dlouze šídlovité, ve špičce rourkovité. Okraj lístků je pilovitě zubatý. Lístky na rostlince jsou uspořádány šroubovitě a jsou srpovitě ohnuté, takže celá rostlinka i celý řídký polštář je jakoby „učesán“ jedním směrem.

Rašeliníky se liší velikostí buněk i způsobem jejich uspořádání, což se používá k jejich určování. Zjistili jsme, že lístky na lodyze jsou trojboké na okraji vehnuté dovnitř. Lístky na větvích jsou vejčitě kopinaté. Pletiva jsou tvořena dvěma typy buněk – živými zelenými chlorocystami a prázdnými většími hyalocystami s přepážkami. Hyalocysty slouží jako zásobárna vody. Pokud jsou prázdné, tak svěže zelený rašeliník zešedne. Po naplnění hyalocyst vodou se mu vrací svěží zelená barva. Větve na vrcholu rostlinky jsou hustě nahloučené a tvoří tzv. kapitulum. Rhizoidy chybí, protože rostlinka na vrcholu postupně dorůstá na odumírající spodní části – tzv. neukončený růst. Z odumřelých vrstvev rašeliníků, které se při zamezení přístupu kyslíku nerozkládají a jsou stlačeny, vzniká rašelina.

Metodické poznámky a doporučení

Úloha je snadná. Pokud není v zimě mnoho sněhu, dají se čerstvé mechy nasbírat téměř kdykoliv.
Je nutné upozornit žáky, aby odebírali vzorky z vrcholu rostlinky.
Zdůrazníme žákům, aby při pozorování mikroskopického preparátu z dvouhrotce věnovali pozornost stavbě buněčné stěny a všimli si ztenčenin v ní.
Upozorníme také na rozdíly ve stavbě lístků různých druhů rašeliníků.
Úlohu můžeme kombinovat s úlohou 46, která je zaměřena na pozorování lístků játrovek.
Na mechorosty jsou zaměřeny také úlohy 46, 47 a 49.

Obrazová dokumentace


Bělomech sivý (Leucobryum glaucum) – Vlevo: Detail stavby lístku – zelené chlorocysty a prázdné hyalocysty s přepážkami. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 20/okulár 10 + kamera CMOS 2, Vpravo: Horní část mechové rostlinky. Stereomikroskop model SZS 1002-T ZOOM; objektiv-zoom 3; /okulár 10 + Nikon Coolpix L20	A – detail stavby lístku; B – horní část mechové rostlinky; 1 – lístek (fyloid); 2 – hyalocysta, 3 – přepážka mezi hyalocystami; 4 – chlorocysta

Dvouhrotec (Dicranum sp.) – Vlevo nahoře: Detail stavby lístku s dobře viditelnými ztenčeninami v silné buněčné stěně; Vlevo dole: Špička lístku s výrazně zubatým okrajem. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 20/okulár 10 + kamera CMOS 2 Vpravo: Horní část mechové rostlinky. Stereomikroskop model SZS 1002-T ZOOM; objektiv-zoom 3; /okulár 10 + Nikon Coolpix L20

A – detail stavby lístku; B – špička lístku; C – horní část mechové rostlinky; 1 – lístek (fyloid); 2 – buňka lístku, 3 – buněčná stěna; 4 – ztenčenina v buněčné stěně; 5 – zoubek na okraji lístku

Rašeliník (Sphagnum sp.) – Vlevo: Detail stavby lístku dvou různých rašeliníků – zelené chlorocyty a prázdné hyalocyty s přepážkami a póry. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 20/okulár 10 + kamera CMOS 2 Vpravo: Horní část mechové rostlinky s výrazným nahloučením vrcholových větví tzv.kapitulum. Stereomikroskop model SZS 1002-T ZOOM; objektiv-zoom 3; /okulár 10 + Nikon Coolpix L20

A; B – detail stavby lístku; C – horní část mechové rostlinky; 1 – lístek (fyloid); 2 – kapitulum; 3 – hyalocysta, 4 – přepážka mezi hyalocystami; 5 – chlorocysta