46. Mechorosty I. - stavba lístku játrovek

Parametry úlohy

	Obtížnost:	lehké
	Časová náročnost:	30 minut
	Materiálová náročnost:	středně náročné
	Druh materiálu:	volně rostoucí rostliny
	Čím pozorujeme:	mikroskop i stereomikroskop
	Téma:	Výtrusné rostliny
	Roční období:	září, říjen, listopad, březen, duben, květen, červen

Teoretický úvod

Játrovky patří společně s mechy a hlevíky mezi mechorosty. To jsou nejjednodušší vyšší rostliny. Tělo mechorostů tvoří stélka a pro jejich rozmnožování – rodozměnu je charakteristické, že převažuje pohlavní generace – gametofyt nad nepohlavní generací – sporofytem.

Játrovky jsou zelené výtrusné rostliny, většinou suchozemské. Jejich buňky mají stěnu z celulozy, asimilační barviva stejně jako u všech rostlin tvoří chlorofyly a + b, karotenoidy a xantofyly. Jejich tělo není rozlišeno na orgány, tvoří ho stélka. U játrovek obvykle nacházíme jeden ze dvou typů stélky. Prvním typem je stélka lupenitá (frondózní) – tvarově např. laločnatá, růžicovitá, pentlicovitá, která je tvořená více vrstvami buněk. Obvykle mívá střední zesílené žebro a na spodní straně příchytná vlákna – rhizoidy. Svrchní vrstva má funkci fotosyntetickou a jsou v ní dýchací póry, spodní vrstva je tvořena zásobním parenchymatickým pletivem. Druhý typ stélky je stélka listnatá (foliozní). Je tvořena stejnocennými buňkami bez náznaků pletiv. Stélka je rozlišena na lodyžku – kauloid, lístky – fyloidy a příchytná vlákna – rhizoidy. Lístky vyrůstají ve dvou řadách, nemají střední žebro a jsou tvořeny jednou vrstvou buněk. Někdy se vytvoří ještě třetí řada lístků na spodní straně lodyžky tzv.amfigastrie. Oba druhy stélky představují stádium gametofytu, tedy pohlavní generaci. Nepohlavní generace – sporofyt je nevýrazná, většinou skrytá ve stélce gametofytu.

Materiál

Různé druhy játrovek: Lupenitá – frondózní stélka – porostnice mnohotvará (Marchantia polymorpha), pobřeznice obecná (Pellia epiphylla); Listnatá – foliózní stélka – játrovky různé (Jungermanidae sp.) – např. kýlnatka (Scapania).

Pomůcky

Mikroskop, podložní a krycí sklíčko, žiletka, lupa, stereomikroskop, preparační jehly, Petriho miska, filtrační papír, kapátko, voda.

Úkoly

1. Pozorování játrovek s lupenitou – frondózní stélkou

Stélku játrovky položte do petriho misky a pozorujte pod lupou. Všímejte si tvaru stélky, zakreslete, porovnejte tvary stélky různých zástupců. U porostnice mnohotvaré si všimněte na povrchu stélky dýchacích otvorů. Kousek stélky vložte pod mikroskop, pozorujte a zakreslete tvar a uspořádání buněk.

2. Pozorování játrovky s listnatou – foliosní stélkou

Stélku listnaté játrovky pozorujte lupou. Nakreslete tvar a postavení fyloidů. Zjistěte, zda lístky mají střední žebro. Pozorujte stavbu lístku pod mikroskopem, zakreslete tvar a uspořádání buněk.

Výsledky pozorování

Zjistili jsme, že porostnice mnohotvará má stélku s laločnatým okrajem. Na vrchní pokožce jsou dýchací otvůrky. Na spodní straně stélky pozorujeme rhizoidky, jimiž se játrovka přichytává k podkladu. Druhý obrázek porovnává makroskopickou stavbu lístků listaté játrovky se stélkou lupenaté pobřežnice obecné. Pobřežnice má laločnatou stélku, jejíž lupeny vytváří trychtýřovité prohlubně. Fyloidy listnaté játrovky mají tvar oblý na okraji s drobnými zoubky. Uspořádání lístků na lodyžce může být významným znakem při určování. Fyloidy této játrovky nemají střední žebro, což je znak, podle nějž se poznají od obdobně vypadajících druhů některých mechů – např. měříků. Třetí obrázek porovnává mikroskopickou stavbu lístků a tvar buněk. Při mikroskopickém pozorování jsme zjistili, že různé druhy se odlišují i velikostí, tvarem a uspořádáním buněk v lístcích. V buňkách lístků jsou dobře viditelné velké chloroplasty, podobně jako v buňkách některých mechů (např. měříků).

Metodické poznámky a doporučení

Při shánění vzorků doporučujeme návštěvu některého zahradnictví s dřevinami v kontejnerech. Ve většine kontejnerů rostou téměř vždy plodné porostnice.
Úloha je snadná, ale vzhledem k velkému počtu listnatých játrovek může být problematické jejich určení. Bezchybné taxonomické zařazení ale není naším cílem takže se v rámci praktik můžeme zaměřit pouze na určení typu stélky.
Při pozorování stavby stélky jádtrovek je vhodné porovnat ji se stavbou stélky mechů, tedy kombinovat tuto úlohu s úlohou 48.
Na mechorosty jsou zaměřené také úlohy 47, 48 a 49.

Obrazová dokumentace


Porostnice mnohotvará (Marchantia polymorpha) – Stavba frondózní stélky. Stereomikroskop model SZS 1002-T ZOOM; objektiv-zoom 3/okulár 10 + Nikon Coolpix L20	A – okraj frondózní stélky; B – detail svrchní pokožky s dýchacími otvory; 1 – rhizoid, 2 – buňka pokožky; 3 – dýchací otvor


Nahoře: Pobřežnice obecná (Pellia epiphylla) – Stavba frondózní stélky; Dole: Kýlnatka (Scapania sp.) – Stavba foliózní stélky. Stereomikroskop model SZS 1002-T ZOOM; objektiv-zoom 1 – 3/okulár 10 + Nikon Coolpix L20	A ; B – stavba stélky pobřežnice; C; D – stavba stélky kýlnatky; 1 – trychtýřovitá prohlubeň; 2 – lístek – fyloid


Nahoře: Pobřežnice obecná (Pellia epiphylla); Dole: Kýlnatka (Scapania sp.) – Detail mikroskopické stavby stélky. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 20/okulár 10 + kamera CMOS 2,	A – detail stavby lístku pobřežnice; B – detail stavby lístku kýlnatky; 1 – buňka; 2 – buněčná stěna, 3 – chloroplasty