40. Nižší rostliny VII. - zelenivky vláknité
Parametry úlohy
| Obtížnost: | lehké |
| Časová náročnost: | 30 minut |
| Materiálová náročnost: | středně náročné |
| Druh materiálu: | ostatní |
| Čím pozorujeme: | mikroskop |
| Téma: |
Nižší rostliny |
| Roční období: | září, říjen, listopad, březen, duben, květen, červen |
Teoretický úvod
Zelené řasy (Chlorophyta) jsou druhově nejbohatší skupinou řas. Žijí téměř ve všech biotopech. U zástupců se můžeme setkat se všemi existujícími typy stélek. Rozmnožují se pohlavně i nepohlavně; rozmnožování je pro jednotlivé skupiny specifické. Kombinaci fotosyntetických barviv tvoří chlorofyl a + b, beta karoten a další karotenoidy a různé xantofyly. Zásobní látkou je škrob. Buněčná stěna zelených řas je tvořena celulózou. Systém zelených řas je nejednotný, pro dělení bývají používána různá kritéria; velmi časté je dělení do skupin podle typu stélky a způsobu rozmnožování.
V této úloze si budeme všímat především řas vláknitých, tedy řas, u nichž při pohledu pouhým okem rozeznáme zelená vlákna. V mikroskopické stavbě se různé rody a druhy řas liší. Buňky tvoří buď vlákna hladká, nevětvená tvořená jednojadernými buňkami, nebo se vlákno větví, ale větévky jsou stejnocenné, potom mluvíme o stélce vláknité – trichální. Pokud je stélka s vlákny rozvětvenými, diferencovanými, je to stélka – heterotrichální. Některá vlákna jsou mnohojaderná a to je typ stélky trubicovité – sifonokladální. Při pozorování vláken těchto řas si také všímáme velikosti a tvaru buněk vláken, počtu a tvaru chloroplastů a přítomnosti pyrenoidů – bílkovinná tělíska se škrobovým obalem, nacházející se v chloroplastech řas.
Nauka o řasách se jmenuje algologie. Rozpoznávání charakteristických znaků řas a jejich bližší určování vyžaduje zkušenost a často hlubší znalosti z tohoto oboru.
Materiál
Chuchvalce zelených řas z různých nádrží, rybníků, potoků, struh, případně akvárií.
Pomůcky
Mikroskop, krycí a podložní sklíčko, preparační jehly, Petriho miska, voda, filtrační papír.
Úkoly
1. Pozorování různých druhů vláknitých řas
Z přinesených vzorků vyberte preparační jehlou malou část vláken. Pomocí druhé jehly je rozprostřete na podložním sklíčku v kapce vody, přikryjte krycím sklíčkem a pozorujte. Vlákno nakreslete. Všimněte si uspořádání buněk, jejich velikosti, tvaru, velikosti a počtu chloroplastů atd. Rozhodněte, o jaký typ stélky se jedná. Pokuste se některé řasy určit s pomocí klíče nebo internetových obrázkových databází.
Výsledky pozorování
Na prvním obrázku jsou vlákna řasy s heterotrichální stélkou z rodu Chaetophora sp.. Tato řasa tvoří makroskopické polokulovité kolonie ze spleti vláken. Slizovité kolonie jsou velké až 1 cm a jsou rozeznatelné pouhým okem, bývají přichycené např. na rostlinách nebo různém materiálu napadaném do vody. Na fotografii v detailu je vidět větší množství pyrenoidů v chloroplastech. Na druhém obrázku je opět rozvětvená – heterotrichální stélka s rozlišenými větvemi. Jedná se o zástupce rodu Draparnaldia sp.. Na třetí fotografii jsou nevětvená (jednoduchá) vlákna různých zástupců, z nichž lze rozpoznat zástupce rodu Microspora sp. a Oedogonium sp. Ostatní zástupce se nám nepodařilo blíže určit. Všechny 4 určené rody se vyskytují spíše v čistých až mírně znečištěných vodách.
Metodické poznámky a doporučení
- Je nutné žáky upozornit, že preparát je nutno připravit jen z malého kousku vzorku a vlákna pečlivě rozprostřít na sklíčku, aby se uvolnila jednotlivá vlákna.
- Pokud vloží pod mikroskop „chuchvalec,“ neuvidí nic.
- Zdůraznit žákům, že čím nevábněji vypadá chuchvalec řas, tím bohatší bývají nálezy.
- V chuchvalcích zelených řas můžeme kromě zástupců zelenivek objevit i vláknité zástupce spájivých řas (viz úloha 42).
- Pro laiky je bližší určování řas velmi obtížné, pro úroveň základních a středních škol je zcela dostačující orientační určení do rodu. U vláknitých zelených řas záleží také na období, ve kterém řasu pozorujeme, stélka může mít poměrně proměnlivý vzhled. Často se dopracujeme pouze k tomu, že určíme typ stélky (trichální, heterotrichální, sifonokladální) a bližší určení zástupce se nám nezdaří. I v takových případech vedeme žáky k tomu, aby si všímali detailů a pečlivě nakreslili a popsali obrázek.
- Infomace o nárocích jednotlivých rodů na kvalitu vody jsme převzali z publikace Atlas vodních organismů se zřetelem na vodárenství, povrchové vody a čistírny odpadních vod, autorů Prof. RNDr. Vladimíra Sládečka, Dr Sc. a Prof. RNDr. Aleny Sládečkové, CSc. Podle této publikace jsou řazeni zástupci rodů Oedogonium sp., Microspora sp. a Chaetophora sp. mezi oligosaprogionty až beta-mezosaprobionty a rod Draparnaldia sp. pak mezi xenosaprobionty až oligosaprobionty (event. beta-mezosaprobionty).
- U našich dvou fotografií jsou uvedeny lokality nálezů, obrázky z třetí fotografie byly pořízeny ze vzorků z různých lokalit. Odběry pro pořízení fotodokumentace byly prováděny převážne v jižních Čechách na Třeboňsku, Táborsku a Písecku.
- Pro bližší určování řas může posloužit řada internetových zdrojů. Jedním z nich je tato Galerie řas a sinic fykologické laboratoře na Přirodovědecké fakultě JČU v Českých Budějovicích.
- Nižším rostlinám se věnují také úlohy 35, 36, 37, 38, 39, 41 a 42. Úlohy 43, 44 a 45 pak ukazují, jak můžeme použít mikroorganismy jako bioindikátory ke stanovení jakosti povrchových stojatých a tekoucích vod.
- U popisu obrázků a fotografií užíváme latinské názvy, protože ve většině internetových zdrojů jsou řasy uváděny pouze s latinským pojmenováním. Díky tomu je pak možné se snadněji orientovat např. při vyhledávání v galerii sinic a řas. Stejně tak vyhledávání obrázků pomocí vyhledávačů je mnohem úspěšnější při zadání latinského názvu než při zadání názvu českého. Pokud známe česká jména řas, uvádíme je v textech.