33. Cévní svazky IX. - vodivé elementy stavba na podélném řezu
Parametry úlohy
| Obtížnost: | středně těžké |
| Časová náročnost: | 50 minut |
| Materiálová náročnost: | středně náročné |
| Druh materiálu: | volně rostoucí a kulturní rostliny |
| Čím pozorujeme: | mikroskop |
| Téma: |
Rostlinná pletiva Nahosemenné rostliny Krytosemenné rostliny dvouděložné |
| Roční období: | září, říjen, duben, květen, červen |
Teoretický úvod
Soubor cévních svazků představuje vodivou soustavu rostliny. Cévní svazky jsou tvořeny částí dřevní a částí lýkovou.
Část lýková (floém): Základem floému jsou sítkovice. Ty jsou tvořeny živými podlouhlými buňkami s protoplasty bez jádra, ribozomů a pevných buněčných stěn. Protoplasty sousedních buněk jsou spojeny plazmodezmy. Sítkovice mají životnost zhruba jeden rok, protože proudící asimiláty brzy ucpávají jednotlivé otvory v mezibuněčných přepážkách. Po odumření ji nahradí nová. Lýkovou částí cévního svazku prochází asimilační proud.
Část dřevní (xylém): Cévy (tracheje) jsou široké trubicovité buňky s částečně nebo zcela určitým způsobem ztlustlými a zdřevnatělými stěnami. Jejich příčné přepážky se zcela rozpouští a umožňují tak neomezený průstup vody a rozpuštěných minerálních látek. Cévy jsou vývojově mladší než cévice. Mohou být dlouhé i několik metrů.
Cévice (tracheidy) jsou úzké, rovněž trubicovité buňky také s částečně nebo zcela určitým způsobem ztlustlými a zdřevnatělými stěnami. Společná přepážka je zachovaná. Je zešikmená a umožňuje průchod vody. Ve stěnách jsou dvůrkaté tečky, které umožňují protékání vody mezi sousedními cévicemi. Dřevní částí svazku cévního proudí transpirační proud.
Materiál
Mladé tenké větvičky borovice (Pinus sp.), stonek tykve (Cucurbita sp.), stonek kostivalu lékařského (Symphytum officinale).
Pomůcky
Mikroskop, podložní a krycí sklo, žiletka, Petriho miska, preparační jehla, kapátko, voda, filtrační papír.
Úkoly
1. Pozorování dvůrkatých teček ve dřevě nahosemenných rostlin
Před řezem větvičkou borovice je třeba větvičku několik hodin nechat máčet ve vodě. Poté oloupejte kůru. Zjednoduší se provedení řezu. Řežte podélně tangenciálně – tzn. podélně mimo střed větvičky. Udělejte tenký řez a dejte do kapky vody na podložním skle. Opatrně přikryjte krycím sklíčkem a pozorujte pod mikroskopem. Všímejte si „trubicovitých“ útvarů s charakteristickými dvůrkatými tečkami (viz obrázek). Nakreslete.
2. Pozorování různých typů tloustnutí stěn cév bylin
Stonek tykve i kostivalu řežte stejným způsobem jako u borovice – podélně mimo rovinu středu stonku. Tenké řezy přeneste do kapky vody na podložním skle a pozorujte pod mikroskopem. Všímejte si různé struktury ztloustlých stěn cév. Nakreslete.
3. Pozorování sítkovic na podélném řezu stonkem tykve
V již zhotoveném preparátu tykve hledejte v blízkosti cév také sítkovice – trubicovité útvary bez ztloustlých stěn. Pozorujte síťovité proděravění přepážek (viz foto 3).
Výsledky pozorování
Ve větvičce borovice pozorujeme na cévicích dvůrkaté ztenčeniny (dvoutečky), které na jednu stranu zpevňují vodivé svazky, ale také umožňují propustnost vody. Na cévách tykve a kostivalu pozorujeme různé typy ztloustnutí stěn cév. Podle tvaru se typy označují např. kruhovité, šroubovité, schodovité, síťovité, dvůrkaté. Některé z uvedených typů ukazuje fotografie a obrázek č. 2 Na třetím preparátu můžeme vidět síťovité proděravění přepážek sítkovic.
Metodické poznámky a doporučení
- Větvičky borovice namočíme před praktikem (podle rozvrhu den předem nebo ráno). Lze použít také větvičky jiných nahosemenných dřevin.
- Stonky je možné nasbírat v sezoně a konzervovat v lihu.
- Řez nemusí být dlouhý, pod mikroskop stačí malý kousek, stonky necháme ale delší, ať je máme při řezu za co držet.
- Velmi důležitou podmínkou úspěšného řezání je opravu ostrá žiletka.
- Vodivým pletivům se věnují také úlohy 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31 a 32.