3. Buňka III. - buněčné inkluze - šťavelan vápenatý
Parametry úlohy
| Obtížnost: | lehké |
| Časová náročnost: | 30 minut |
| Materiálová náročnost: | nenáročné |
| Druh materiálu: | volně rostoucí a kulturní rostliny |
| Čím pozorujeme: | mikroskop |
| Téma: |
Buňka Krytosemenné rostliny jednoděložné Krytosemenné rostliny dvouděložné |
| Roční období: | září, říjen, listopad, prosinec, leden, únor, březen, duben, květen, červen |
Teoretický úvod
Při metabolismu rostlinných buněk vznikají vedlejší produkty označované jako buněčné inkluze. Tyto látky, které nejsou samy o sobě metabolicky aktivní, se hromadí v cytoplazmě nebo jsou uloženy ve vakuolách, případně v jiných organelách buňky. Buněčné inkluze jsou buňkou buď dále využívány (např. škrobová zrna uložená v amyloplastech některých buněk), nebo se jedná o látky odpadní (např. uhličitan vápenatý, šťavelan vápenatý).
Při velkých koncentracích mohou buněčné inkluze ve vakuolách nebo cytoplazmě vykrystalizovat ve formě solí – tak vzniká např. šťavelan vápenatý. Šťavelan se může v rostlinných buňkách vyskytovat v různých formách – jako krystalický písek tvořící velké množství malých krystalů, ve formě větších hranolovitých krystalů – styloidů, jako dlouhé tenké jehlice uspořádané ve skupinách – rafidy nebo jako hvězdicovité útvary – drúzy.
Materiál
Suchá hnědá suknice cibule kuchyňské (Allium cepa), stonek voděnky (Tradescantia sp.), plod růže šípkové (Rosa canina).
Pomůcky
Mikroskop, skalpel, preparační jehla, kapátko, podložní a krycí sklíčko, filtrační papír, žiletka, pinzeta, voda, ethanol.
Úkoly
1. Pozorování krystalů šťavelanu vápenatého v šupinách cibule
Suché svrchní slupky cibule kuchyňské (naložené v ethanolu) rozřežte skalpelem nebo žiletkou na malé kousky (asi 5×5 mm), pomocí pinzety a preparační jehly přeneste jeden kousek do kapky vody na podložní sklíčko a přikryjte krycím sklíčkem. Preparát pozorujte pod mikroskopem a zakreslete několik buněk obsahujících krystaly šťavelanu vápenatého. Všimněte si tvaru a velikosti krystalů.
2. Pozorování rafidů šťavelanu vápenatého ve stonku voděnky
Ze stonku voděnky vytlačte malou kapku rostlinné šťávy na podložní sklíčko, přikryjte krycím sklíčkem a pozorujte preparát pod mikroskopem. Pozorujte tenké jehlice šťavelanu vápenatého, zakreslete několik buněk s jehlicemi. Všimněte si jejich tvaru, délky a seskupení.
3. Pozorování drúz šťavelanu vápenatého v plodu řůže šípkové
Šípek rozřízněte skalpelem nebo žiletkou na polovinu a pomocí preparační jehly vyjměte malý kousek dřeně zpod slupky. Dřeň vneste do kapky vody na podložním sklíčku, přikryjte krycím sklíčkem a pozorujte pod mikroskopem. Zakreslete několik buněk obsahujících drúzy šťavelanu vápenatého, popište jejich tvar a porovnejte velikosti.
Výsledky pozorování
V rostlinných buňkách pozorujeme různé formy šťavelanu vápenatého – krystaly, drúzy a rafidy. Jednotlivé formy se liší svým tvarem – drúzy nalezené v šípku mají tvar hvězdicovitých srostlic, rafidy v rostlinné šťávě voděnky představují svazky dlouhých tenkých jehlic, styloidy pozorované ve slupkách cibule jsou jednotlivé větší hranolovité krystaly.
Zatímco rafidy v rostlinné šťávě voděnky jsou si velikostně podobné, styloidy cibule a drúzy šípku se velikostně liší, od drobných útvarů po veliké krystaly.
Metodické poznámky a doporučení
- Pokud budeme pozorovat styloidy ve slupkách cibule, je třeba slupky naložit do alkoholu několik dní předem.
- Rafidy šťavelanu vápenatého můžeme pozorovat též v preparátu z řapíku difenbachie (Dieffenbachia sp.). Při použití difenbachie upozorníme žáky na jedovatost rostliny. Rafidy obsahuje též dužina plodů loubince (Parthenocissus sp.).
- Další formy šťavelanu vápenatého můžeme pozorovat např. ve větévce topolu (Populus sp.), v listovém řapíku begonie (Begonia sp.) – drúzy, styloidy v mezofylu a v řapícich listů révy vinné (Vitis vinifera).
- K tématu buňka se vztahují také úlohy 1, 2, 4, 5, 6, 7, 8 a 9.