24. Trichomy IV. - další druhy trichomů

Parametry úlohy

	Obtížnost:	středně těžké
	Časová náročnost:	40 minut
	Materiálová náročnost:	středně náročné
	Druh materiálu:	volně rostoucí a kulturní rostliny
	Čím pozorujeme:	mikroskop i stereomikroskop
	Téma:	Rostlinná pletiva Krytosemenné rostliny jednoděložné Krytosemenné rostliny dvouděložné
	Roční období:	září, říjen, březen, duben, květen, červen

Teoretický úvod

Kromě krycích trichomů, které jsou tématem jiných úloh, se můžeme setkat s dalšími typy trichomů, které mají jiné funkce. Asi nejběžnější jsou trichomy žláznaté, které vylučují na povrch rostliny látky jako silice a dodávají rostlině určitý charakter. Bývají zakončené paličkou, případně mají štítkovitý nebo miskovitý tvar.

Dalším typem trichomů jsou trichomy žahavé. Jsou křehké a po jejich rozlomení se uvolňuje žahavá látka (např. kyselina mravenčí u kopřivy). Jejich úkolem je chránit rostlinu před býložravci. Tzv. tentakule masožravých rostlin se podílejí na rozkladu kořisti. Na korunních nebo okvětních lístcích se vyvíjení tzv. květní papily, které dodávají lístkům sametový vzhled.

Materiál

Listy rostlin – Muškát (Pelargonium zonale), netřesk (Sempervivum sp.), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), denivka (Hemerocallis sp.), rosnatka kapská (Drosera capensis).

Pomůcky

Stereomikroskop nebo lupa, mikroskop, podložní a krycí sklíčko, preparační jehla, žiletka nebo skalpel, pinzeta, kapátko, filtrační papír.

Úkoly

1. Žláznaté trichomy muškátu

Přes prst nebo přes tužku přehněte list muškátu, jemně nařízněte pokožku a kousek ji stáhněte a přeneste do kapky vody na podložním sklíčku. Přikryjte sklíčkem krycím a pozorujte. Všímejte si tvaru žláznatého trichomu a jeho velikosti vzhledem k trichomu krycímu. Trichom si nakreslete. Stejným způsobem postupujte i s netřeskem.

2. Žahavé trichomy kopřivy

Sejměte část žilky z listu s trichomy a přeneste do kapky vody na podložním sklíčku. Přikryjte krycím sklíčkem a pozorujte. Nakreslete dlouhý trichom s charakteristickou ampulkou na konci. Pokuste se najít také trichom s odlomenou ampulkou.

3. Květní papily denivky

Květní lístek denivky vložte pod stereomikroskop a pozorujte květní papily. Z květního lístku pak seřízněte malý kousek pokožky, přeneste do kapky vody na podložním sklíčku a přikryjte krycím sklíčkem. Pozorujte a nakreslete drobné jednobuněčné papily produkující nektar, který láká opylovače.

4. Tentakule rosnatky

Pozorujte nejdříve pod lupou tentakule rosnatky. Poté zkuste jednu z listu oddělit a pozorujte ji pod mikroskopem. Nakreslete.

Výsledky pozorování

V prvním úkolu pozorujeme vícebuněčné žláznaté trichomy muškátu. Jsou menší než trichomy krycí a jsou zakončené „bambulkou“, ze které se uvoňují vonné látky. Podobně vypadají i trichomy netřesku. Liší se tvarem „bambulky“ – bambulka je tvořena větším počtem buněk. V druhém úkolu vidíme dlouhý žahavý trichom, zakončený drobnou ampulkou, která obsahuje kyselinu mravenčí. Při kontaktu s rostlinou dojde k odlomení ampulky a ostrý konec, který vznikl po odlomenení, poruší pokožku a dojde k podráždění kyselinou. Ve třetím úkolu pozorujeme drobné vychlípeniny pokožky – papily, patrné zvláště při pohledu z boku. Tentakule masožravých rostlin jsou dobře patrné i pouhým okem. Produkují lepkavou látku, která láká hmyz a zároveň znemožňuje únik lapené kořisti. Také se podílí na rozkladu kořisti.

Metodické poznámky a doporučení

Před pozorováním mikroskopem si prohlédneme celé listy s trichomy pod lupou nebo stereomikroskopem.
U muškátu můžeme velice hezky porovnat rozdíl ve stavbě krycích a žlaznatých trichomů v jednom preparátu.
Při práci s kopřivou je třeba opatrnost – trichomy se snadno lámou.
Místo rosnatky lze použít i jinou masožravku. Trichom je možné při opatrné manipulaci získat i z živé rostliny – list není třeba odtrhávat.
Pro pozorování květních papil je možné použít jakékoliv korunní nebo okvětní lístky. Dobře patrné papily jsou na lístcích, které mají výrazně sametový vzhled.
Pozorování trichomů se věnují také úlohy č. 21, 22 a 23.

Obrazová dokumentace


Nahoře: Pelargonie (Pelargonium zonale) – žlaznaté trichomy pokožky listu. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 20, 40/okulár 10 + kamera CMOS 2 Dole: Netřesk (Sempervivum sp.) – žlaznaté trichomy pokožky listu. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 20, 40/okulár 10 + kamera CMOS 2	A; E – žláznatý trichom na pokožce; B; D; F – detail žláznatého trichomu; C – pokožka s trichomy; 1 – žlázka trichomu; 2 – buňka trichomu; 3 – krycí trichom; 4 – buňka pokožky; 5 – průduch


Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) – žahavé trichomy pokožky listu. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 10, 40/okulár 10 + kamera CMOS 2	A – detail konce žahavého trichomu s ampulkou; B – detail konce žahavého trichomu po odlomení ampulky; C; D – celkový pohled na pokožku s žahavými trichomy; 1 – ampulka žahavého trichomu, 2 – ostrý okraj trichomu po odlomení ampulky; 3 – krycí trichom; 4 – báze žahavého trichomu

Vlevo: Denivka (Hemerocalis sp.) – papily okvětního lístku. Nahoře: Stereomikroskop model SZS 1002-T ZOOM; objektiv – zoom 3,5/okulár 10 + Nikon Coolpix L20; dole: Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 40/okulár 10 + kamera CMOS 2 Vpravo: Rosnatka kapská (Drosera capensis) – tentakule listu. Nahoře a dole vlevo: Stereomikroskop model SZS 1002-T ZOOM; objektiv – zoom 1, 4,5/okulár 10 + Nikon Coolpix L20; dole vpravo: Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 20,/okulár 10 + kamera CMOS 2

A–C – květní papily; D–F – tentakule; 1 – žlázka na konci tentakule; 2 – céva probíhající tentakulí