17. Pokožka listu IV. - jednoděložné pěstované rostliny
Parametry úlohy
| Obtížnost: | středně těžké |
| Časová náročnost: | 40 minut |
| Materiálová náročnost: | nenáročné |
| Druh materiálu: | kulturní rostliny |
| Čím pozorujeme: | mikroskop |
| Téma: |
Rostlinná pletiva Krytosemenné rostliny jednoděložné |
| Roční období: | duben, květen, červen |
Teoretický úvod
Rostlinné tělo je tvořeno soubory buněk stejného tvaru a funkce. Tyto soubory se nazývají pletiva. Jeden druh pletiva – pletivo krycí si nyní prozkoumáme. Tvoří ho pokožka – epidermis a chlupy – trichomy. Nás bude zajímat pouze pokožka. Ve většině případů je tvořena tenkoblanným parenchymem bez mezibuněčných prostor, s povrchovou voskovou vrstvičkou kutikulou. Spodní pokožka má mezi základními pokožkovými buňkami vmezeřené dvojice svěracích buněk, které obklopují štěrbiny – průduchy. Pokožkové buňky jednoděložných rostlin jsou protáhlé a připomínají geometrickou „zámkovou“ dlažbu.
Materiál
Listy jednoděložných rostlin volně rostoucích. Vhodné jsou všechny jarní cibuloviny. Rostliny jednoděložné poznáme podle úzkých řemenovitých listů a květu podle čísla 3 a jeho násobků. Dostupná je většina zahradních cibulovin např.: tulipán (Tulipa sp.), narcis (Narcissus sp.), bledule (Leucojum vernum), sněženka (Galanthus sp.) nebo lilie (Lilium sp.).
Pomůcky
Mikroskop, podložní a krycí sklíčko, Petriho miska, 2 preparační jehly, žiletka nebo skalpel, pinzeta, kapátko, filtrační papír, ethanol, voda.
Úkoly
1.Pozorování pokožky listu tulipánu
Zalomením dužnatého listu tulipánu a mírným tahem směrem ke spodní straně listu stáhněte kousek průsvitné pokožky, vložte na podložní sklíčko do vody, přikryjte krycím sklíčkem a pozorujte.
2.Pozorování spodní pokožky listu narcisu
Podobně jako u předcházejícího úkolu stáhněte kousek spodní pokožky listu, zhotovte preparát a pozorujte.
3.Pozorování spodní pokožky listu lilie
Po zalomení části listové čepele směrem ke spodní straně, stáhněte kousek průsvitné pokožky a pozorujte ve vodním preparátu.
Výsledky pozorování
Z výsledků pozorování jsme zjistili, že tvar buněk pokožky jednoděložných rostlin je většinou geometricky pravidelný. Buňky bývají obdélníkové, kosodelníkové nebo jinak pravidelně podlouhlé a špičaté. Oválné průduchy bývají umístěny v podélné ose buněk tam, kde se buňky stýkají příčnou přehrádkou. Rovněž u většiny jednoděložných rostlin jsou průduchy umístěny i ve svrchní pokožce. Pokud porovnáme stavbu pokožky rostlin jednoděložných a dvouděložných, zjistíme, že jednoděložné rostliny mají odlišnou stavbu pokožky ve srovnání s rostlinami dvouděložnými.
Metodické poznámky a doporučení
- U většiny uvedených rostlin se pokožka stahuje snadno a po velkých částech. Proto je nutné upozornit žáky, že je třeba použít jen malý kousek stažené pokožky, jinak se pokožka přehýbá, roluje, shrnuje a ztěžuje ostření i pozorování preparátu.
- Někdy je vhodnější mírné naříznutí spodní strany dužnatého listu žiletkou a poté z řezné rýhy stáhnout spodní pokožku. Vyvarujeme se tak stažení i spodních pletiv listu.
- Pokožka jednoděložných a dvouděložných rostlin se ve stavbě liší, proto je vhodné zařadit pro srovnání pozorování rostlin z obou skupin.
- Pokud připravíme preparát v ethanolu a po přikrytí krycím sklíčkem doplníme vodu podsátím, obsahuje preparát výrazně méně bublin.
- Je vhodné kombinovat pozorování pokožky jednoděložných a dvouděložných rostlin a všímat si odlišností v jejich stavbě.
- Na pozorování pokožky rostlin jsou zaměřeny také úlohy 14, 15, 16, 18, 19 a 20.