13. Pletiva IV. - sklerenchym

Parametry úlohy

	Obtížnost:	středně těžké
	Časová náročnost:	30 minut
	Materiálová náročnost:	nenáročné
	Druh materiálu:	kulturní rostliny
	Čím pozorujeme:	mikroskop
	Téma:	Rostlinná pletiva Krytosemenné rostliny dvouděložné
	Roční období:	září, říjen, listopad, prosinec

Teoretický úvod

Sklerenchym je typ rostlinného pletiva, kde mají buňky značně ztloustlé buněčné stěny. Sklerenchymatické buňky tloustnou rovnoměrně, sekundární vrstva buněčné stěny je většinou vyztužena dřevovinou – ligninem – je tzv. lignifikována. Spojení se sousedními buňkami zajišťují kanálky v buněčných stěnách, kterými probíhají tenká plazmatická vlákénka – plasmodesmy. Sklerenchymatické buňky jsou většinou mrtvé a mají v rostlinném těle funkci mechanické opory.

Nejčastějším typem sklerenchymatických buněk jsou vlákna – fibrily, které se vyskytují ve dřevě a lýku cévních svazků rostlin nebo tvoří sklerenchymatické pochvy a pruhy v různých rostlinných orgánech. Sklerenchymatická vlákna společně s vodivými elementy xylému (dřeva) tvoří základní oporný systém rostliny.

Sklereidy jsou jednotlivé sklerifikované buňky rozmanitých tvarů. Vyskytují se v různých částech rostliny, nejčastěji v listech, stonku a plodech. Sklereidy můžeme nalézt např. v dužině hrušky (zde se označují jako tzv. kamenné buňky – brachysklereidy), v listech čajovníku (tzv. astrosklereidy – mají hvězdicovitý tvar) a v semenech i listech jiných dvouděložných rostlin.

Materiál

Plod hrušně obecné (Pyrus communis), plodenství bobulí rybízu červeného (Ribes rubrum), souplodí nažek růže šípkové (Rosa canina).

Pomůcky

Mikroskop, skalpel, žiletka, preparační jehla, podložní a krycí sklíčko, kapátko, voda, filtrační papír, preparační jehla, nůž.

Úkoly

1. Pozorování sklereid v dužině bobule rybízu červeného

Bobuli rybízu červeného rozřízněte skalpelem na poloviny a na podložní sklíčko do kapky vody přeneste preparační jehlou co nejmenší množství dužiny z okolí malých peciček roztroušených v dužině. Přikryjte preparát krycím sklíčkem, pozorujte pod mikroskopem a zakreslete několik sklerenchymatických buněk. Všímejte si způsobu ztloustnutí buněčné stěny a přítomnosti a počtu kanálků v buněčné stěně sklereid.

2.Pozorování sklereid v dužině malvice hrušně obecné

Malvici hrušně rozřízněte skalpelem nebo nožem a na podložní sklíčko do kapky vody přeneste pomocí preparační jehly co nejmenší kousek dužiny z blízkosti jádřince a pokuste se preparační jehlou rozrušit tvrdé shluky kamenných buněk. Preparát přikryjte krycím sklíčkem a pozorujte pod mikroskopem. Najděte jednotlivé sklereidy nebo jejich shluky a několik jich zakreslete. Všímejte si způsobu ztloustnutí buněčné stěny a pozorujte, zda se v ní vyskytují kanálky.

3. Pozorování sklereid v dužině plodu růže šípkové

Skalpelem rozřízněte šípek na několik částí a preparační jehlou přeneste na podložní sklíčko do kapky vody velmi malé množství dužiny ze středu šípku. Preparát opatrně rozetřete, přikryjte krycím sklíčkem a pozorujte pod mikroskopem. Najděte několik sklerenchymatických buněk a zakreslete je.

Výsledky pozorování

Sklerenchymatické buňky dužiny rybízu mají pěkně viditelné ztloustnutí buněčné stěny a kanálky, které jí procházejí. Pěkně je vidět i uzavření buněčného obsahu mezi ztloustlými buněčnými stěnami.

Kamenné buňky – sklereidy v dužině hrušky připomínají zrnka písku, jsou tvrdé a při roztěru na podložním sklíčku dobře patrné. Označují se jako tzv. brachysklereidy – mají izodiametrický tvar (jsou pravidelné, se všemi rozměry stejnými), buněčné stěny jsou ztloustlé rovnoměrně a jsou v nich dobře patrné kanálky.

Sklereidy šípku jsou protáhlé, na obou koncích zašpičatělé a vyskytují se většinou ve skupinách. Jsou velikostně mnohem větší než sklereidy hrušně a rybízu.

Metodické poznámky a doporučení

V případě, že žáci pracují s jedlými plody přírodnin, připomeneme zásadu laboratorního řádu, která zakazuje při laboratorním cvičení v laboratoři jíst a pít.
Při zhotovování preparátu sklereid z dužiny hrušky komplikuje přípravu preparátu skutečnost, že shluky kamenných buněk jsou velmi tvrdé, nelze je od sebe lehce oddělit a při použití větší síly hrozí nebezpečí prasknutí podložního skla. Stejně tak může dojít k rozbití krycího sklíčka, pokud jej na preparát příliš přitlačíme.
Pozorování sklereid se nám jeví jako jednodušší ve srovnání s přípravou preparátů sklerenchymu řezy např. z povrchu pecky meruňky, švestky nebo jiných peckovin, skořápky ořechu či kůry skořice. Při přípravě těchto řezových preparátů nebývají žáci příliš úspěšní a většina z nich nemá preparát dostatečně tenký, aby v něm sklerenchymatické buňky byly patrné.
V období, kdy nejsou dostupné plody z naší úlohy, je však možné použít k pozorování sklerenchymu právě tyto tvrdé části rostlin. Při přípravě preparátů se snažíme uříznout ostrou žiletkou co nejtenčí řez z povrchu pecky, skořápky nebo kůry.
Potože bobule rybízu nejsou v průběhu celého školního roku dostupné, můžeme pro účely praktických cvičení použít bobule zmrazené.
Pozorováním pletiv z hlediska tvaru buněk a síly buněčné stěny se zabývají také úlohy č. 10, 11 a 12.

Obrazová dokumentace


Rybíz červený (Ribes rubrum) – Sklereidy v dužině bobule rybízu. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 40/okulár 10 + kamera CMOS 2	Jednotlivé sklereidy 1 – vnitřní prostor buněk (s žívým nebo odumřelým protoplastem); 2 – ztloustlá buněčná stěna; 3 – ztenčeniny (kanálky, tečky) v buněčné stěně, kterými procházejí plasmodesmy


Hrušeň obecná (Pyrus communis) – Sklereidy v dužině hrušky. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 40/okulár 10 + kamera CMOS 2	Jednotlivé sklereidy 1 – vnitřní prostor buněk (s žívým nebo odumřelým protoplastem); 2 – ztloustlá buněčná stěna; 3 – ztenčeniny (kanálky, tečky) v buněčné stěně, kterými procházejí plasmodesmy


Růže šípková (Rosa canina) – Sklereidy v dužině šípku. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 4, 40/okulár 10 + kamera CMOS 2	A – detail části sklereidy; B – pohled na několik dlouhých sklereid při malém zvětšení; 1 – vnitřní prostor bunky (s žívým nebo odumřelým protoplastem); 2 – ztloustlá buněčná stěna