12. Pletiva III. - kolenchym

Parametry úlohy

	Obtížnost:	středně těžké
	Časová náročnost:	30 minut
	Materiálová náročnost:	nenáročné
	Druh materiálu:	volně rostoucí rostliny
	Čím pozorujeme:	mikroskop
	Téma:	Rostlinná pletiva Krytosemenné rostliny dvouděložné
	Roční období:	září, říjen, březen, duben, květen, červen

Teoretický úvod

Kolenchym je jedním ze základních primárních pletiv. Je to pletivo bez mezibuněčných prostor, které je tvořeno živými protáhlými buňkami s nepravidelně ztlustlými buněčnými stěnami. Patří k tzv. mechanickým pletivům, zpevňuje rostlinný orgán, ale zachovává jeho pružnost. Buňky často obsahují chloroplasty. Kolechym najdeme nejčastěji v lodyhách a listových řapících.

Podle toho, kde dochází k tloustnutí buněčných stěn, rozlišujeme několik typů kolenchymu:

rohový kolenchym, jež bývá přítomný v hranách (žebrech) stonků (např. čeleď hluchavkovité, tykvovité) a jehož buněčné stěny jsou ztloustlé v místě dotyku tří a více buněk (tedy v rozích);
deskový kolechym, který často vytváří prstenec pod krycími pletivy stonku. Zesílené jsou pouze ty buněčné stěny, které probíhají rovnoběžně s povrchem orgánu.

Materiál

Stonek hluchavky (Lamium sp.) – např. hluchavky bílé nebo pitulníku žlutého, stonek okurky seté (Cucumis sativus) nebo tykve (Cucurbita sp.), jednoletá větvička lípy (Tilia sp.).

Pomůcky

Mikroskop, podložní a krycí sklíčko, 2 preparační jehly, žiletka, pinzeta, kapátko, filtrační papír, voda.

Úkoly

1. Mikroskopické pozorování kolenchymu ve stonku hluchavky pitulníku

Žiletkou odřízněte část stonku hluchavky. Tu vložte do bezové duše (jedná se o podélně rozříznutou část dřeně z větvičky bezu černého). Zhotovte co nejtenčí příčný řez. Protože je kolenchymatické pletivo soustředěné především v hranách stonku, stačí udělat řez pouze touto částí stonku (hranu natočte proti ostří žiletky). Řez dejte do kapky vody na podložním sklíčku, přikryjte krycím sklíčkem, odsajte přebytečnou tekutinu. Pozorujte a zakreslete několik buněk kolenchymu. Pokud nemáte k dispozici bezovou duši, řežte v ruce.

2. Mikroskopické pozorování kolenchymu ve stoncích tykvovitých rostlin

Žiletkou odřízněte část stonku tykvovité rostliny (např. tykev, okurka). Tu vložte do bezové duše (jedná se o podélně rozříznutou část dřeně z větvičky bezu černého). Zhotovte co nejtenčí příčný řez. Protože je kolenchymatické pletivo soustředěné především v hranách stonku, stačí udělat řez pouze touto částí stonku (hranu natočte proti ostří žiletky). Řez dejte do kapky vody na podložním sklíčku, přikryjte krycím sklíčkem, odsajte přebytečnou tekutinu. Pozorujte a zakreslete několik buněk kolenchymu. Pokud nemáte k dispozici bezovou duši, řežte v ruce.

3. Mikroskopické pozorování kolenchymu ve větvičce lípy

Žiletkou odřízněte část větvičky lípy. Tu vložte do bezové duše (jedná se o podélně rozříznutou část dřeně z větvičky bezu černého). Zhotovte co nejtenčí příčný řez, ten dejte do kapky vody na podložním sklíčku, přikryjte krycím sklíčkem, odsajte přebytečnou tekutinu. Pozorujte a zakreslete několik buněk kolenchymu. Pokud nemáte k dispozici bezovou duši, řežte v ruce.

Výsledky pozorování

Ve stonku hluchavky pozorujeme těsně pod pokožkou buňky, které mají v rozích (tedy v místě dotyku tří a více buněk) nápadně ztlustlé buněčné stěny. Jedná se o tzv. rohový kolenchym.

Také ve stoncích tykvovitých rostlin vidíme těsně pod pokožkou rohový kolenchym. Jedná se o buňky, které mají v rozích (tedy v místě dotyku tří a více buněk) nápadně ztlustlé buněčné stěny.

Těsně pod kůrou větvičky lípy pozorujeme buňky, které mají nerovnoměrně ztlustlé buněčné stěny – části buněčných stěn rovnoběžné s povrchem jsou ztlustlé, části kolmo k povrchu netloustnou. Jedná se o tzv. deskový kolenchym.

Metodické poznámky a doporučení

Stonky hluchavky či tykvovitých rostlin lze úspěšně konzervovat v ethanolu.
V zimním období můžeme k pozorování rohového kolenchymu použít stonky africké kopřivy (Coleus sp.) nebo molice (Plectranthus sp.), které patří k často pěstovaným pokojovým rostlinám.
Deskový kolenchym můžeme také dobře pozorovat v řapících listů brukve.
Pozorování pletiv se věnují také úlohy č. 10, 11 a 13.

Obrazová dokumentace


Pitulník žlutý (Lamium galeobdolon) – Rohový kolenchym na příčném řezu stonkem. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 10, 40/okulár 10 + kamera CMOS 2	A – detail buněk kolenchymu; B – umístění kolenchymu v hraně stonku; 1 – živý obsah buněk; 2 – buněčná stěna; 3 – ztloustlá oblast buněčné stěny; 4 – buňky pokožky s vrstvičkou kutikuly; 5 – parenchymatické buňky primární kůry stonku; 6 – kolenchym v hraně stonku


Vlevo: Tykev (Cucurbita sp.); vpravo: okurka setá (Cucumis sativus) – Rohový kolenchym na příčném řezu hranou stonku. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 40/okulár 10 + kamera CMOS 2	Uspořádání buněk kolenchymu v okrajové části stonku dvou zástupců rostlin: 1 – živý obsah buněk; 2 – buněčná stěna; 3 – ztloustlá oblast buněčné stěny; 4 – buňky pokožky s vrstvičkou kutikuly; 5 – krycí trichom


Lípa srdčitá (Tilia cordata) – Deskový kolenchym na příčném řezu jednoletou větvičkou. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 40/okulár 10 + kamera CMOS 2	1 – buňky deskového kolenchymu; 2 – ztloustlá část buněčné stěny; 3 – neztloustlá oblast buněčné stěny; 4 – buňky krycích pletiv; 5 – parenchymatické buňky primární kůry