11. Pletiva II. - aerenchym

Parametry úlohy

	Obtížnost:	středně těžké
	Časová náročnost:	40 minut
	Materiálová náročnost:	nenáročné
	Druh materiálu:	volně rostoucí rostliny
	Čím pozorujeme:	mikroskop
	Téma:	Rostlinná pletiva Krytosemenné rostliny jednoděložné
	Roční období:	září, říjen, duben, květen, červen

Teoretický úvod

Aerenchym je druh parenchymatického pletiva. Je tvořen především odumřelými tenkostěnnými buňkami, mezi nimiž jsou velké mezibuněčné prostory – interceluláry vyplněné vzduchem; ty jsou propojeny s průduchy. Aerenchym je často tvořen mrtvými buňkami, které mají zachované pouze buněčné stěny, ale neobsahují živý protoplast.

Aerenchym je velmi často přítomný ve vegetativních orgánech vodních a bahenních rostlin. Provzdušňuje, případně nadlehčuje jejich tělo. Vyskytuje se v různých typech, jedním z nejznámějších je hvězdicovitý parenchym, také někdy nazývaný aktinenchym.

Materiál

Stonek sítiny (Juncus sp.), stonek šáchoru střídavolistého (Cyperus alternifolius), list ďáblíku bahenního (Calla palustris).

Pomůcky

Mikroskop, podložní a krycí sklíčko, 2 preparační jehly, žiletka, pinzeta, kapátko, filtrační papír, voda.

Úkoly

1. Mikroskopické pozorování aerenchymu ve stonku sítiny

Žiletkou zhotovte tenký řez stonkem sítiny a přeneste ho do kapky vody na podložním sklíčku. Přikryjte krycím sklíčkem, odsajte přebytečnou tekutinu. Pozorujte aerenchymatické pletivo. Několik buněk spolu s mezibuněčnými prostory zakreslete.

2. Mikroskopické pozorování aerenchymu ve stonku šáchoru střídavolistého

Žiletkou zhotovte tenký řez stonkem šáchoru a přeneste ho do kapky vody na podložním sklíčku. Přikryjte krycím sklíčkem a odsajte přebytečnou tekutinu. Pozorujte aerenchymatické pletivo. Několik buněk spolu s mezibuněčnými prostory zakreslete.

3. Mikroskopické pozorování aerenchymu v listovém řapíku ďáblíku bahenního

Žiletkou zhotovte tenký řez řapíkem ďáblíku a přeneste ho do kapky vody na podložním sklíčku. Přikryjte krycím sklíčkem a odsajte přebytečnou tekutinu. Pozorujte aerenchymatické pletivo. Několik buněk spolu s mezibuněčnými prostory zakreslete.

Výsledky pozorování

Ve stonku sítiny pozorujeme buňky s výraznými rameny (tvar hvězdy), mezi nimiž jsou velké, téměř trojúhelníkové mezibuněčné prostory. V místě dotyku dvou ramen jsou zřetelné buněčné stěny. Tento typ aerenchymu se označuje jako aktinenchym.

Ve stonku šáchoru lze nalézt aerenchymatické pletivo s dvěma typy mezibuněčných prostor: kolem kolaterálních cévních svazků menší interceluláry a dále od nich velké interceluláry.

V řapíku ďáblíku pozorujeme drobné kulovité buňky, řetěz těchto do kruhu spojených buněk uzavírá velký mezibuněčný prostor.

Metodické poznámky a doporučení

Díky pozorování zvláštního tvaru buněk je pro žáky atraktivní úkol č. 1. Obvykle se nepodaří udělat řez se souvislejší vrstvou aerenchymu, ale několik buněk žáci téměř vždy v preparátu naleznou.
Souvislejší aerenchym bývá ve stoncích sítiny na počátku vegetační sezóny, později pak v horních částech stonku a dolní části. Staré stonky bývají duté se zachovanými zbytky aerenchymu.
Podobný typ aerenchymatického pletiva, které pozorujeme v řapíku ďáblíků, můžeme najít také např. v řapíku stulíku nebo v oddenku puškvorce. Aerenchymatické pletivo v oddencích puškvorce má kromě provětrávací funkce také funkci zásobní, protože obsahuje mnoho škrobových zrn. Ta znesnadňují pozorování, proto je vhodné je před přípravou preparátu vymýt z pletiva teplou vodou.
Ďáblík bahenní je chráněná rostlina. Pro účely praktických cvičení tedy používme výhradně listy rostlin pěstovaných v soukromých zahradách, nikoliv listy volně rostoucích rostlin.
Nařezané stonky rostlin lze uchovávat naložené např. v ethanolu nebo v dobře uzavřené lahvi. Pak je možné úlohu zařadit i v zimním období.
Pozorování pletiv se věnují také úlohy č. 10, 12 a 13.

Obrazová dokumentace


Sítina (Juncus sp.) – Aerenchym na příčném řezu stonkem. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 20/okulár 10 + kamera CMOS 2	1 – hvězdicovitá buňka; 2 – tenká buněčná stěna; 3 – hranice mezi buňkami; 4 – intercelulára


Šáchor střídavolistý (Cyperus alternifolius) – Aerenchym na příčném řezu stonkem. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 10, 20/okulár 10 + kamera CMOS 2	A – celkový pohled na uspořádání aerenchymu na průřezu stonkem; B – detail aerenchymu; 1 – velká intercelulára; 2 – malá intercelulára; 3 – buňka; 4 – kolaterální cévní svazek


Ďáblík bahenní (Calla palustris) – Aerenchym na příčném řezu listovým řapíkem. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 10/okulár 10 + kamera CMOS 2	1 – řetízek buněk aerenchymu; 2 – velká intercelulára; 3 – cévní svazek obklopený buňkami