10. Pletiva I. - parenchym
Parametry úlohy
| Obtížnost: | lehké |
| Časová náročnost: | 30 minut |
| Materiálová náročnost: | nenáročné |
| Druh materiálu: | volně rostoucí rostliny |
| Čím pozorujeme: | mikroskop |
| Téma: |
Rostlinná pletiva Krytosemenné rostliny jednoděložné Krytosemenné rostliny dvouděložné |
| Roční období: | září, říjen, listopad, prosinec, leden, únor, březen, duben, květen, červen |
Teoretický úvod
Parenchym je nejběžnější rostlinné pletivo, které tvoří výplně jednotlivých orgánů. Jeho buňky jsou tenkostěnné a v pletivu nejsou obvykle nijak výrazné mezibuněčné prostory – interceluláry. Jeho funkcí, kromě výplně, je především fotosyntéza (v listech se označuje jako parenchym houbový a palisádový). Může mít také zásobní funkci. Zvláštním typem je pletivo prozenchym, které má buňky protažené v jednom směru s šikmými nebo příčnými přehrádkami a jehož buňky nejsou pravidelné jako u klasického parenchymu.
Materiál
Větvička bezu černého (Sambucus nigra), stonek zvonku kopřivolistého (Campanula trachelium), vnitřní pokožka suknice cibule kuchyňské (Allium cepa).
Pomůcky
Mikroskop, podložní a krycí sklíčko, preparační jehla, žiletka, nůž, pinzeta, kapátko, filtrační papír.
Úkoly
1. Pozorování parenchymu bezové duše
Z malého kousku větvičky bezu vyloupněte bílou hmotu tvořící vnitřek větvičky. Položte na podložní sklo a ostrou žiletkou udělejte tenký řez. Ten jehlou přeneste do kapky vody na podložním skle, opatrně přikryjte krycím sklem a pozorujte. Nakreslete několik buněk parenchymu. Všímejte si tvaru buněk a hledejte také mezibuněčné prostory.
2. Pozorování parenchymu ze stonku zvonku
Na podložním skle udělejte žiletkou několik tenkých řezů stonkem. Vyberte ten nejtenčí, přeneste preparační jehlou do kapky vody na podložním skle, opatrně přikryjte krycím sklem a pozorujte. Nakreslete několik buněk. Všímejte si tvaru buněk a také hledejte mezibuněčné prostory.
3. Pozorování prozenchymu ze suknice cibule
Rozřízněte cibuli a vyjměte několik vnitřních zdužnatělých listů. Z listu vyřízněte čtverec velký několik milimetrů. Přeneste do vody a oddělte pomocí jehly a pinzety vnitřní pokožku jednoho z listů. Dejte pozor, aby se vám pokožka příliš nepomačkala a nevytvořilo se v preparátu příliš vzduchových bublin. Přikryjte krycím sklem a pozorujte. Všímejte si tvaru buněk. Několik buněk nakreslete.
Výsledky pozorování
V prvním a druhém úkolu jsou vidět zhruba kulovité buňky parenchymu. Při tenkém řezu vidíme i malé mezibuněčně prostory v místě kontaktu buněk. Všimněte si rozdílu mezi parenchymem z bezové duše a dřeně stonku zvonku – bezovou duši tvoří mrtvé buňky, z nichž zbyly pouze tenké buněčné stěny a jejichž vnitřní prostor je vyplněn vzduchem, buňky v dřeni zvoku mají živý protoplast.
Ve třetím úkolu vidíme protáhlé buňky prozenchymu bez mezibuněčných prostor.
Metodické poznámky a doporučení
- Je třeba používat skutečně ostrou žiletku.
- Řezy je třeba mít opravdu tenké, ale není nezbytné vytvářet řezy celým průměrem stonku. Pro pozorování pletiva stačí malá část ze středu stonku.
- Pro pozorování parenchymu je možné použít dřeň téměř jakékoliv rostliny s plným stonkem.
- Bezovou duši můžeme sbírat v kterémkoliv ročním období, stonky zvonku nebo jiné rostliny lze nasbírat v sezoně a konzervovat je např. ethanolem v dobře zavřené láhvi.
- Pozorování pletiv se věnují také úlohy č. 11, 12 a 13.